Supernova Jsi kouzelná když nehybně tančíš v přecpané tramvaji porcelánově křehká tanečnice a puntíkatá sukně vypadá jak nebe plný Hvězd pod kterým ležíme v orosené trávě tak dlouho až se začneš Třást pak propadáš mým náručím hloub do mých rtů Pulzuje termonukleární vášeň třebaže pozbyla významu když vystupuješ o jednu zastávku dřív než já a celý vesmír hoří na daleké planetě vidí padat hvězdu A vyslovují přání
2
Maják Tvoje fotka kolem proletěla jako kdyby ji osvítili na paprscích Pulsaru jsem ozářen Vyvolán stojím tu před kýmkoliv kdo přišel (snad jsi v tom davu i Ty) ať se mě ptají ať mě obviní odsoudí a ukončí můj stihomam už jen jednou vidět noc a den než milionkrát ve slzách nacházet odpovědi ach Dante, teď už vím co pro Tebe znamenala Beatrice vím to moc pozdě nebo moc brzy znát budoucnost ve chvíli kdy se uzavřou poslední sázky pořád hazard točí se mi hlava a ztrácím myšlenky jak moc bych potřeboval tvé hluboké oči na chvíli se v nich utopit mimo tenhle svět dám ti polibek za každou pihu kterou máš i kterou ne (snad jsi v tom davu) oni se ptají čeho lituji a kolikrát včerejšku dnešku každého dne kdy jsem neslyšel tvůj Tón mistrovské housle bez e struny kluk na vozíku sledující atletiku výkladní skříň vypíchnutá hypnotickým neonem 3
nerozbitným sklem bez vchodů je to tak prosté že je to k neuvěření uprostřed pulzujících realit a prostorů elektujících primátů napříč všemi možnými reakcemi první záchvěvy nukleových kyselin říkají rozsudek a všichni tleskají já stojím a mám otevřené celé Nebe černé moře pohltilo všechny a všechno okolo nejspíš jsem tedy uprostřed širého oceánu ale právě tady budu čekat na maják z naprosté tmy Velký třesk kolik miliard let můžu čekat na zázrak? – jedinkrát
4
Saule Vycházíš a dvě zelená slunce zabrala oblohu a Celý svět tak mhouřím oči když mluví o přeletu neznámé komety nad mým Obratníkem a snad se pletou Ale tvé pihy jak skořicový cukr jemně zapečený v listovém těstě způsobují druhou dobu šílenství stojím tedy v zapomnění (pro klidnější spánek beze snů) určitě už nebudu přemýšlet jak vypadají Tvá lýtka v odlesku zapadajícího slunce přečtu ti svou první báseň dnešního dne pohladím po vlasech A řeknu svá přání netušíš kolik je možných věcí když jsou dvě srdce víc než flush jsi Překvapená ale já vždycky víc improvizoval než hrál podle osnovy neumím blues ale ty naštěstí miluješ každý tón který zahraju čistě mezi námi na solární panely Vycházíš a dvě zelená slunce zabrala oblohu a Celý svět bez nocí
5
Kázání vždyť je to tak úžasné padat vesmírem hvězdokup vidět ulice jako polonahé ženy v aktu muzejních exponátů milovat a být milován pak by měl být život jen pohádka plná princezen a chrámů a opravdu potom hrají housle na každém rohu ale člověk nesmí nikdy polevit dívat se do ulic musí naslouchat světločirým představám bez přestání Jinak zrcadla propadnou v oknech hluboko do očí
6
Mount Everest opřen o vchodové dveře v temnotě chodby je každý vypínač jako Mount Everest a já sám se stávám kamenným pomalu opouštím svět poezie a nikdo se neptal jestli bych to takhle chtěl sušená květina vhozená do vody rozmočí se – už nevykvete a já své řádky oplétal jedině kolem milování jenže teď se měsíce kupí na sebe a není to žádnej obraz trajektorií u Saturnu je to Život odrůstám a hořknu minulost s přítomností pálí všechny črty budoucnosti tedy musí hořet ale né vášní a i kdybych se naučil křičet o síle tří milionu decibelů uslyším jen ozvěnu v prázdném pokoji podle nejnovějších měření má viditelný vesmír deset tisíc trilionů Hvězd a přesto v něm umrzám opřen o vchodové dveře v temnotě chodby zavalen v základním táboře 7
Kdybys Kdybys tak věděla kolik jsem pro Tebe naplakal slz Tak by ses utopila Ale ty stojíš naproti mně a směješ se i já se směju Komedie nebo smíření Preluduji Je tohle důkaz falše nebo zmoudření? vibrato šílenstvím A možná taky důkaz dospělosti Ani jeden z nás to neví ni o sobě Člověkové opravdu zvláštní stvoření
8
Kocovina v hlavě mi šumí jak v rozladěným tranzistoráku a všechno je po okrajech rozmazaný možná to bude tím rumem nebo Tebou možná jsem měl toho prvního moc a druhýho málo nebo jsem přebral obojím ale kéž by to všechno odešlo za pár hodin se zbytky kocoviny i to že na mě myslíš v mých myšlenkách
9