Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vanské jezero (turecky Van Gölü, arménsky Վանա լիճ, Vana lič̣) je slané bezodtoké jezero mezi provinciemi Van a Bitlis ve východním Turecku. Nachází se na Arménské náhorní plošině. Původ kotliny jezera je tektonický, ale kotlina byla uzavřena proudy lávy ze sopek Nemrut a Süphan Dağı na severním a západním břehu. Má rozlohu 3713 km².[1] Je 120 km dlouhé a 80 km široké. Dosahuje maximální hloubky 457 m. Leží v nadmořské výšce 1646 m.[1]
Do jezera ústí řeky Bendimahi, Zilan, Karasu, Micinger a nemá žádný odtok. Jezero částečně zmírňuje klima sousedních hor.
Slanost vody je 19,1 ‰.
Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava. Od roku 1970 přes jezero funguje trajekt, díky kterému je možné železniční spojení Turecka s Íránem.
Na břehu leží města Van a Tatvan. Obyvatelstvo na pobřeží se živí rybolovem a produkcí soli. Oblast jezera Van má dlouhé kulturní a rovněž náboženské dějiny. Na jezeře se nachází významný a historicky hodnotný arménský kostel Svatého kříže z 10. století vybudovaný na ostrově Akdamar.[2]