Seznam rakouských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí markrabata, vévody, arcivévody a císaře.
Privilegium minus byl dokument, vydaný 19. září 1156 císařem Fridrichem Barbarossou pro Jindřicha Jassomirgota z rodu Babenberků. Tento dokument povyšoval Rakousko z dosavadního markrabství na vévodství. Vláda v zemi byla zaručena Babenberkům a to dědičně bez ohledu na pohlaví.
Babenberkové Fridrichovou smrtí v Rakousku i Štýrsku vymřeli po meči. Dědičné nároky uplatnila vedle Fridrichovy neteře Gertrudy také jeho sestra Markéta jako nejstarší příslušnice rodu. Na základě tzv. Privilegia minus z roku 1156.
Roku 1281 se Albrecht Habsburský stal říšským správcem Rakouska a Štýrské marky a roku 1282 mu otec, římský král Rudolf I. dal dědičně v léno Rakousko, Štýrskou marku, Korutany, Kraňsko a Slovinskou marku
|
Portrét
|
Jméno
|
Narození – úmrtí
|
Období vlády
|
Rodiče
|
Poznámky
|
|
Albrecht I.
|
1255–1308
|
1282–1308
|
Rudolf I. Habsburský Gertruda z Hohenbergu
|
Vévoda rakouský, štýrský
|
|
Fridrich I.
|
1289–1330
|
1308–1330
|
Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská
|
Vévoda rakouský, štýrský
|
|
Leopold VII.
|
1293–1326
|
1308–1326
|
Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská
|
Vévoda rakouský, štýrský
|
|
Albrecht II.
|
1298–1358
|
1330–1358
|
Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská
|
Vévoda rakouský, štýrský, korutanský
|
|
Ota
|
1301–1339
|
1330–1339
|
Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská
|
Vévoda rakouský, korutanský
|
|
Rudolf IV.
|
1339–1463
|
1358–1365
|
Albrecht II. Johana z Pfirtu
|
Vévoda rakouský, štýrský, korutanský, hrabě z tyrolský; nechal zhotovit falešné Privilegium maius, které ho mělo povýšit na arcivévodu
|
Albrecht II. nařídil, aby jeho synové vládli společně, to ale selhalo kvůli jejich rivalitě. Po smrti Rudolfa IV. došlo v roce 1379 k dělení (Neuberská smlouva, Hollenburská smlouva). Došlo i k dalším dělením a složitostem, dokud Fridrich V. (jako Fridrich III. římskoněmecký císař) od roku 1463 rakouské země opět nesjednotil pod vládou jednoho panovníka.
Albrechtská linie (vládnoucí v českých zemích) získala arcivévodství rakouské. Po smrti Ladislava Pohrobka připadlo území Leopoldinské linii.
Leopoldinská linie získala Štýrsko, Korutansko, Kraňsko (Vnitřní Rakousy), Tyrolské hrabství a Přední Rakousy.
Privilegium maius byl zfalšovaný středověký dokument, vytvořený na popud rakouského vévody Rudolfa IV. Habsburského v letech 1358–1359. Jednalo se o pozměněnou verzi tzv. Privilegia minus, vydaného císařem Fridrichem I. Barbarossou, která udělovala Rudolfovi hodnost arcivévody rakouského. Avšak Fridrich III., který byl jako první Habsburk korunován v roce 1452 císařem, byl schopen sám sobě a svým potomkům udělit povolení užívat titul arcivévody, což později potvrdili i jeho následovníci Rudolf II. a Karel VI.
|
Portrét
|
Jméno
|
Narození – úmrtí
|
Období vlády
|
Rodiče
|
Poznámky
|
|
Albrecht VI.
|
1418–1463
|
1457–1463
|
Arnošt Habsburský (1377–1424) Cimburgis Mazovská
|
legálně arcivévoda od 1457
|
|
Zikmund I.
|
1443–1490
|
1485–1490
|
Fridrich IV. Habsburský Anna Brunšvická
|
|
|
Matyáš Korvín
|
1443–1490
|
1485–1490
|
János Hunyadi Erzsébet Szilágyi
|
V letech 1485–1490 pobýval uherský král Matyáš Korvín ve Vídni a nárokoval si arcivévodský titul.
|
|
Maxmilián I.
|
1459–1519
|
1490–1519
|
Fridrich III. Habsburský Eleonora Portugalská (1467)
|
také římský císař
|
|
Karel I.
|
1500–1558
|
1519–1521
|
Filip I. Sličný Jana I. Kastilská
|
také V. jako římský císař, I. jako španělský král, vnuk Maxmiliána I.
|
|
Ferdinand I.
|
1503–1564
|
1521–1564
|
Filip I. Sličný Jana I. Kastilská
|
také římský císař, český, uherský a chorvatský král, bratr Karla I.
|
|
Maxmilián II.
|
1527–1576
|
1564–1576
|
Ferdinand I. Habsburský Anna Jagellonská
|
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
|
|
Rudolf II.
|
1552–1608
|
1576–1608
|
Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská
|
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
|
|
Matyáš Habsburský
|
1557–1619
|
1608–1619
|
Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská
|
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
|
|
Ferdinand II. Štýrský
|
1578–1637
|
1619–1637
|
Karel II. Štýrský Marie Anna Bavorská
|
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
|
|
Ferdinand III. Habsburský
|
1608–1657
|
1637–1657
|
Ferdinand II. Štýrský Marie Anna Bavorská
|
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
|
|
Leopold I.
|
1640–1705
|
1657–1705
|
Ferdinand III. Habsburský Marie Anna Španělská
|
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
|
|
Josef I.
|
1678–1711
|
1705–1711
|
Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
|
také římský císař, český, uherský a chorvatský král
|
|
Karel III.
|
1685–1740
|
1711–1740
|
Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
|
také římský císař, český, uherský a chorvatský král, rakouský arcivévoda jako Karel II., poslední mužský člen rodu
|
|
Marie Terezie
|
1717–1780
|
1740–1780
|
Karel III. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
|
také česká královna, rakouská arcivévodkyně, vymřel jí rod Habsburků
|
V roce 1804 zřídil František I. rakouské císařství a stal se císařem jako František I., římskoněmeckým císařem byl do roku 1806. Nešlo o povýšení dosavadního arcivévodství, ale císařstvím se stala država rakouských Habsburko-Lotrinků jako celek.
|
Portrét
|
Jméno
|
Narození – úmrtí
|
Období vlády
|
Rodiče
|
Poznámky
|
|
František I.
|
1768–1835
|
1804–1835
|
Leopold II. Marie Ludovika Španělská
|
chorvatský a dalmatský král také český král, rakouský arcivévoda, od r. 1804 dědičný rakouský císař
|
|
Ferdinand V.
|
1793–1875
|
1835–1848
|
František I. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
|
chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, český král, rakouský arcivévoda, donucen abdikovat
|
|
František Josef I.
|
1830–1916
|
1848–1916
|
František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská
|
chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.
|
|
Karel I.
|
1887–1922
|
1916–1918
|
Ota František Josef Marie Josefa Saská
|
také český, uherský a chorvatský král, jako arcivévoda Karel III.
|