Sambir

Sambir Самбір
Náměstí v roce 1901
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°31′ s. š., 23°12′ v. d.
Nadmořská výška	295 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Lvovská
Rajón	Sambirský
Sambir
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	24 km²
Počet obyvatel	34 152 (2022)
Hustota zalidnění	1 423 obyv./km²
Správa
Vznik	1241
Oficiální web	sambirrda.gov.ua
Adresa obecního úřadu	пл. Ринок 1 81400 м. Самбір
Telefonní předvolba	3236
PSČ	81412
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sambir (ukrajinsky Самбір; polsky Sambor; rusky Самбoр) je město (do července 2020 město oblastního významu) v Haliči, od roku 1939 na západní Ukrajině. Leží na jihozápadě Lvovské oblasti na břehu Dněstru, nedaleko od hranic s Polskem. Žije zde přibližně 34 tisíc^[1] obyvatel, z toho přes 3 % Poláků.

První písemná zmínka o městě pocházejí z roku 1241.P V roce 1390 bylo město založeno podle magdeburského právakrakovským vojvodem Spytkem z Melsztyna, majitelem mj. Samborské oblasti. Byl zde zřízen římskokatolický kostel a fara. Od 15. století se v Samboru scházely městské soudy. Roku 1542 město získalo privilegium de non tolerandis Judaeis a roku 1595 právo jeho skladu.

V letech 1498 a 1515 zničily město tatarské nájezdy. V roce 1530 starosta Krzysztof Szydłowiecki obehnal Sambor kamennými zdmi a příkopem.

V roce 1604 pobýval v paláci vojvodství Jerzy Mniszech car Dymitr Samozvaný I., který si vzal jeho dceru Marynu Mniszech. Odtud se 28. září 1604 vydala jeho výprava do Moskvy. V roce 1648 obyvatelé odrazili útok Chmelnických kozáků a v roce 1657 vojska sedmihradského knížete Jiřího II. Rákócziho.

V současnosti je město centrem Sambirského rajónu a železničním uzlem tratí Lvov – Sjanky – Užhorod, Sambir – Stryj a Sambir – Chyriv – Polsko. Poblíž města jsou ropná pole a vojenská letecká základna.

Závěrečná část českého filmu Poslušně hlásím, natočeného podle knihy Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, se odehrává v okolí tohoto města.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sambir na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Lvovská oblast
Rajóny	Červonohradský • Drohobyčský • Javorivský • Lvovský • Sambirský • Stryjský • Zoločivský
Města	Belz • Bibrka • Boryslav • Brody • Busk • Červonohrad • Dobromyl • Drohobyč • Dubljany • Hlyňany • Horodok • Kamjanka-Buzka • Chodoriv • Chyriv • Komarno • Javoriv • Lvov • Moršyn • Mostyska • Mykolajiv • Novojavorivsk • Novyj Kalyniv • Novyj Rozdil • Peremyšljany • Pustomyty • Radechiv • Rava-Ruska • Rudky • Sambir • Skole • Sokal • Sosnivka • Staryj Sambir • Stebnyk • Stryj • Sudova Vyšňa • Turka • Truskavec • Uhniv • Velyki Mosty • Vynnyky • Zoločiv • Žovkva • Žydačiv
Sídla městského typu	Boryňa • Brjuchovyči • Dašava • Dobrotvir • Dubljany • Hirnyk • Hnizdyčiv • Ivano-Frankove • Krakovec • Krasne • Kulykiv • Lopatyn • Maheriv • Medenyči • Nemyriv • Novi Strilyšča • Novyj Jaryčiv • Nyžankovyči • Olesko • Pidbuž • Pidkamiň • Pomorjany • Rozdil • Rudne • Schidnycja • Slavske • Stara Sil • Ščyrec • Šklo • Velykyj Ljubiň • Verchně Syňovydne • Zapytiv • Žuravno • Žvyrka
Bývalé rajóny	Brodský • Buský • Buzkokamjanský • Horodocký • Mostyský • Mykolajivský • Peremyšljanský • Pustomytský • Radechivský • Skolský • Sokalský • Starosambirský • Turský • Žovkevský • Žydačivský