Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luděk Kopřiva, vlastním jménem Ludvík Kopřiva (19. června 1924 Praha – 2. října 2004 Praha) byl český herec.
Kopřivův hrob na Vyšehradě
Po absolutoriu Státní konzervatoře v Praze (1946) studoval ještě na pražské DAMU, kterou dokončil v roce 1948. Své první angažmá získal v Ostravě, kde působil do roku 1951, poté byl v angažmá v Plzni (1951–1960). Od roku 1960 až do roku 1991 se stal členem činoherního souboru Divadla E. F. Buriana, v roce 1991 odešel do důchodu.[1]
Jednalo se o vynikajícího představitele drobných komických a satirických postav s velmi charakteristickým hlasem i nezaměnitelným vzhledem. Pro svůj svérázný herecký typ byl vyhledávaným i úspěšným filmovým, televizním, rozhlasovým a dabingovým hercem. Do povědomí diváků se nejvýrazněji zapsal jednak postavou afektovaného choreografa Huga v Kleinově komedii Jak svět přichází o básníky (1982), především však jako farář Otík v Troškově komediální filmové trilogii Slunce, seno, jahody (1983), Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991).[2]
Luděk Kopřiva v roce 2001
- 1966 Sedm koní a vavříny (TV film) - role: bývalý žokej
- 1970 Úsměvy světa (TV cyklus) - role: příručí v obchodě se zbraněmi (2.díl: A.P.Čechov - 2.povídka: Mstitel)
- 1984 Slůvka – (Hudební klip. Hudba, text a zpěv Petr Sepeši), role: učitel[3]
- ↑ Český film : herci a herečky I, s. 633.
- ↑ Český film : herci a herečky I, s. 634.
- ↑ Petr Sepéši - Slůvka (1984). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 63, 78, 79, 339.
- FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 633–634.
- HOŘEC, Petr. Herecká ohlédnutí, Západočeské nakladatelství, Plzeň, 1977, str. 96–103.