Žalobci se nelíbí databáze judikatury NSSŽalobce, advokát, se žalobou ze dne 24. května 2018 domáhal ochrany před nezákonným zásahem Nejvyššího správního soud, který spatřuje v tom, že žalovaný soud zveřejňuje rozsudky obsahující osobní údaje žalobce na svém webu v databázi judikatury na adrese http://nssoud.cz. Podáním ze dne 11. října 2018 žalobce upřesnil, že konkrétně mu jde o uveřejňování jeho jména a příjmení a sídla advokátní kanceláře. Krajský soud v Brně žalobu zamítl rozsudkem ze dne 7. listopadu 2018, č. j. 31 A 68/2018–177. Uvedený rozsudek je přitom zajímavý nikoliv výsledkem, který přinesl žalobci, ale tím, co všechno krajský soud označil za osobní údaj. Co všechno je osobním údajem?Dle krajského soudu není sporu o tom, že žalobcem zmíněné rozsudky obsahují osobní údaje žalobce. Za osobní údaje jsou považovány veškeré údaje týkající se advokáta, které jsou v daných rozsudcích uvedeny, tedy včetně informací o tom, jak advokát vystupoval v předmětných soudních řízeních (viz bod 23 daného rozsudku). K dalším osobním údajům advokáta, které lze najít v rozsudku patří: titul, jméno a příjmení; adresa sídla advokáta; v jaké právní věci advokát vystupoval spolu s podrobnou skutkovou a právní kvalifikací věci soudem; jaký byl procesní postup a argumentace advokáta a pohyb advokáta po ČR v případě uvedení času a místa účasti advokáta na jednání soudu (viz bod 36 daného rozsudku). K nezákonnému zásahu nedošloSkutečnost, že došlo ke zveřejnění osobních údajů žalobce „...ovšem automaticky neznamená, že by byl žalobce tímto jednáním přímo zkrácen na svých právech, tj. že by šlo o jednání protiprávní, a tudíž o zásah nezákonný. Aby soud mohl učinit takový závěr, musí posoudit, zda zveřejnění daných konkrétních osobních údajů žalobce zapovídá zákonná úprava (zejména zákon o ochraně osobních údajů), potažmo zda tímto postupem žalovaný nepřiměřeně omezil některá z ústavně zaručených základních práv a svobod žalobce (zejména právo na soukromý život).“ Krajský soud upozornil, že pro zveřejňování rozsudků správních soudů existuje zákonný podklad. Není totiž potřeba, aby zákon Nejvyššímu správnímu soudu stanovil povinnost vést databázi judikatury, postačuje, je-li soud k takovému jednání zákonem oprávněn. To bylo v daném případě splněno. Nejvyšší správní soud však musí dbát zákonných limitů – má povinnost dbát, aby nedošlo ke vzniku újmy osoby, jejíž osobní údaje jsou v rozsudku uvedeny, na jejích ústavně zaručených právech. Uveřejnění osobních údajů však nutně neznamená zásah do práva na soukromí osoby. Dle krajského soudu přitom v daném případě nedošlo do zásahu do práva na soukromí žalobce (blíže viz argumentaci krajského soudu v bodech 44-61 daného rozsudku). Dne 4. 12. 2018 byla proti rozsudku Krajského soudu v Brně podána kasační stížnost.
|
Andrej Lobotkaprávník se zájmem o trestní právo, právo informačních technologií a ochranu osobních údajů. Více informací v sekci O MNĚ. Štítky
All
|
Proudly powered by Weebly