Cesta: Titulní stránka
Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin křídového útvaru. První zmínky o této oblasti pocházejí z 9.století, kdy se zdejší kmen Pšovanů připojil k českému knížectví rodu Přemyslova sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Starý dřevěný Pšov nahradil koncem 10.století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denárky s nápisem Emma regina - civitas Melnic . V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná réva.
Mělník je původně slovanské
pojmenování kopce z mělnících se hornin křídového útvaru. První zmínky o této
oblasti pocházejí z 9.století, kdy se zdejší kmen Pšovanů připojil k českému
knížectví rodu Přemyslova sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského
knížete Slavibora. Starý dřevěný Pšov nahradil koncem 10.století nový kamenný
hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denárky s nápisem Emma
regina - civitas Melnic. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná
réva.
Od roku 1000 se
na Mělníku tradoval zvyk dávat hrad kněžnám a královnám věnem. Ten se později
rozšířil i na město vzniklé pod hradem (královské věnné město).
Město
Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací
listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město,
se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25.listopadu 1274, kterou byl
Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Mělník
prohlásil natrvalo za královské věnné město až Karel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a
ze Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství.
V
době husitských válek zůstávali Mělničané ve spolku s pražany. Za vlády Jiřího
z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Od konce 15.století však stagnovalo
a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském
odboji českých měst a části šlechty roku 1547.Císař Ferdinand I. zabavil
městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy,
dosadil do města císařského rychtáře….
Období
od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické
vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané financovali stavbu kostelu
sv.Ludmily a na Chloumku kostel nejsvětější Trojice.
Třicetiletá
válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace,
drancování, požáry, mor…. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se
město téměř vylidnilo. V 17. a 18.století Mělník ničily požáry,
morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných le t.
Od
konce 18.století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou
aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Jen málo se ho
dotkla průmyslová revoluce. Někdejší královské věnné město se změnilo na téměř
provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem
zemědělství. Typické byly trhy, jarmarky, živnosti, řemesla a tradiční
vinaření. Od roku 1850 se město stalo sídlemokresních úřadů .
Po pádu Bachova absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a
společenských organizací. Spolek hasičů, Sokol, Klub veslařů mělnických, Klub
českých turistů, Klub velocipedistů, Zpěvácký spolek…. V této době začal
vycházet první místní týdeník.
Výhodná
poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací - první parník pod
městem (1845), železnice (1874), most přes Labe (1888),
přístavní překladiště (1897), vltavský kanál (1902 -1905). Od roku 1894 se
ve městě používal telefon a telegraf . Nový způsob podnikání
si vynutil i vznik peněžních ústavů - Občanské záložny, spořitelny, Hospodářské
záložny.
Ve
druhé polovině 19.století na Mělníku stále vedlo zemědělství - pěstovala se
pšenice, sladovnický ječmen, zelenina, ovoce, vinná réva. Se zemědělskými
výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven cukrovar .
Koncem
století vznikla na Mělníku řada odborných škol - např. v roce 1881 speciální
vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách), v roce 1897 košíkářská škola, v
roce 1910 gymnázium . Vývoj oblasti zastavila první světová
válka.
V
letech první republiky (1918 - 1938) se ve městě hodně stavělo - budovy
okresního úřadu, kulturního domu, pošty. V roce 1928 byla dokončena stavba
velkého obchodního přístavu na Labi, budovaly se komunikace, kanalizace,
prováděla se elektrifikace. V letech 1911, 1922 a 1933 se poprvé
uskutečnily slavnosti vinobraní . Od roku 1933 se
stala ze slavnosti tradice, která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné
podobě.
V
roce 1938, po záboru pohraničí, se severní část mělnického okresu dostala do
bezprostředního sousedství "říše".
Konec
druhé světové války na Mělníku oslavili obyvatelé města 13.5.1945 společně s
vojáky sovětské a polské armády a s partyzány.
V
následujícím období se rozrostl na Mělníku průmysl, infrastruktura i počet
obyvatel z 12 na 20 000 obyvatel . Novým fenoménem se stal
vznik a rozvoj hromadných sídlišť. V péči o památkové a uměleckohistorické
dědictví lze zaznamenat nespornou aktivitu, nelze však nevidět jednotlivé,
nicméně nenahraditelné ztráty. Rozvoj výroby v krajině a ve městě měl též svůj
rub ve zhoršení životního prostředí. Zároveň je však zřejmé, že k plnějšímu
pohledu na poslední padesátiletí historie města je potřebný určitý časový
odstup.
Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.
web & design WEBHOUSE®, redakční systém vismo®