otrok

Inherited from Old Czech otrok, from Proto-Slavic *otrokъ.

• IPA^(key): [ˈotrok]

otrok m anim (female equivalent otrokyně)

1. slave

• nevolník m

• “otrok”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “otrok”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “otrok”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Inherited from Proto-Slavic *otrokъ.

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈotrok/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈotrok/

otrok m pers (feminine otrokyni)

1. slave, serf
2. servant, labourer

• Czech: otrok

• Jan Gebauer (1903–1916) “otrok”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Inherited from Proto-Slavic *otrokъ.

• IPA^(key): /ˈɔt.rɔk/

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -ɔtrɔk
• Syllabification: ot‧rok

otrok m pers

1. (obsolete, dialectal) servant, slave
2. (obsolete, dialectal) boy, youngster

• otrok in Polish dictionaries at PWN

Inherited from Old Slovak otrok, from Proto-Slavic *otrokъ.

• IPA^(key): [ˈɔtrɔk]

otrok m anim (genitive singular otroka, nominative plural otroci, genitive plural otrokov, declension pattern of chlap)

1. slave

   Synonyms: nevoľník, (literary) rab, (dialectal) rob

• nevoľník m

• “otrok”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2024

From Proto-Slavic *otrokъ.

• IPA^(key): /ɔtrɔ́k/

otrȍk m anim

1. child (one’s son or daughter)

• otročȅ

• “otrok”, in Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, portal Fran