Rozvojová země

Rozvojová země je pojem obecně používaný k označování států, pro něž je typická nižší úroveň materiálního blahobytu. Neexistuje jediná celosvětově přijímaná definice stavu, kdy je stát „vyspělý“, a úroveň ekonomického rozvoje se také může velmi lišit v rámci skupiny rozvojových zemí.

Vyspělé země

     Rozvojové země

     Nejméně rozvinuté země

     Data nedostupná

Nejnovější klasifikace seřazené podle MMF^[1] a OSN^[2]

V minulosti byl kladen důraz především na hospodářský růst a míru industrializace země. Dnes patří k nejuznávanějším měřítkům rozvinutost průmyslové základny a Index lidského rozvoje (HDI), který zohledňuje jak ekonomické, tak sociální aspekty rozvoje. Za rozvojovou tak bývá obvykle označována země s nižší životní úrovní obyvatelstva, méně rozvinutým průmyslem a nižším HDI.

Rozvojové země zahrnují: nově industrializované země, rozvíjející se trhy, hraniční trhy a nejméně rozvinuté země. Většinou jsou do této kategorie zařazovány členské státy G77 a další státy na podobném stupni vývoje. Někdy se nejméně rozvinutým zemím též zjednodušeně říká země Jihu či třetí svět.

Dělení

Mapa světa představující kategorie HDI (na základě údajů z roku 2021, zveřejněných v roce 2022)
     Velmi vysoký (≥ 0.800)

     Vysoký (0.700–0.799)

     Střední (0.550–0.699)

     Nízký (≤ 0.549)

     Data nedostupná

Rozvojové země bývají ještě dále členěny. Na konci žebříčku se nacházejí nejméně rozvinuté země a naproti tomu se mluví o takzvaných nově industrializovaných zemích. Speciální skupinou jsou státy, které selhaly ve výkonu své funkce - tedy ty, kde vláda nemá kontrolu nad děním v zemi. Ty označujeme jako zhroucené státy (failed states).

Typické znaky

Probíhá migrace do měst (v roce 1960 ve městech žilo 22 % obyvatel, v roce 2014 je už 60 % obyvatel)
Mají nižší spotřebu a je zde vysoký populační růst (např. Etiopie, Pákistán, Nigérie)
Je zde vyšší míra chudoby a nízká úroveň vzdělanosti
Ve všeobecnosti nerozvinutý, převážně těžký průmysl a rostoucí znečištění^[3]
Špatně funguje státní správa, veřejné statky (školství, zdravotnictví, obrana) jsou na nízké a nedostačující úrovni
Relativně mladá populace, průměrný věk pod 30 let
Odliv nadaných a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel do rozvinutých zemí
Často vysoký státní dluh
Rychlejší ekonomický růst než u vyspělých zemí

Odkazy

Reference

↑ World Economic and Financial Surveys World Economic Outlook Database—WEO Groups and Aggregates Information [online]. International Monetary Fund [cit. 2022-06-02]. Dostupné online.
↑ Least Developed Countries May 2011/https://web.archive.org/web/20110517090756/http://www.unohrlls.org/en/ldc/related/62/ Archivováno 17. 5. 2011 na Wayback Machine. (2018 list December 2019/https://web.archive.org/web/20191221185727/http://unohrlls.org/custom-content/uploads/2018/12/list-of-least-developed-countries-rev1.pdf Archivováno 21. 12. 2019 na Wayback Machine.)
↑ New analysis reveals global distribution of toxic pollution and climate change. phys.org [online]. 2021-07-21 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Rozdělení států světa podle "světů":

První svět

Druhý svět

Třetí svět

Čtvrtý svět

Externí odkazy

(anglicky)Přednáška švédského profesora Hanse Roslonga, Debunking myths about Third World (Rozbití mýtů o Třetím světě)
(anglicky)Tabulky (bráno ze statistického serveru NationMaster.com)

Procento obyvatel žijící v chudobě

Děti žijící v chudobě

Dětská úmrtnost a úmrtnost rodiček

Počet ročních dětí očkovaných proti tuberkulóze

Procento obyvatel žijící za 1, 2, 4, 11 dolarů na den.

Míra splácení národního dluhu

Přístup k pitné vodě

Přístup k sanitaci (koupel/sprcha)

Lidé žijící s AIDS

Předpokládaná délka života