Přejaté slovo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 25. 11. 2023, 08:40

Přejaté slovo (přejímka, výpůjčka) je slovo (vzácněji sousloví, idiom či celá fráze), které je převzato ze zdrojového jazyka (donoru) a začleněno do lexika přebírajícího jazyka (recipientu), aniž by bylo přeloženo. Většinou se tak činí za účelem obohacování a rozšiřování slovníku přebírajícího jazyka. Podobným případem je kalk, v tomto případě však je přejaté slovo (nebo celá fráze) při začlenění do lexika recipientu doslovně přeloženo.

Sémantické, grafické a fonetické změny[editovat | editovat zdroj]

Přejaté slovo si může v novém jazykovém prostředí zachovat původní význam, ale mnohdy dochází k sémantickým posunům, často velmi výrazným. Přitom se může uplatnit konkretizace, zobecnění, metafora, metonymie nebo synekdocha. Příkladem značného sémantického posunu je aravacké slovo tobako, znamenající původně "trubka" či "troubel dýmky", které bylo do evropských jazyků přejato jako název rostliny tabáku.

Při přejímání dochází rovněž k fonetickým a grafickým změnám. Podoba přejatého slova je většinou více či méně přizpůsobena fonetickému systému přebírajícího jazyka. Tyto fonetické změny se v některých jazycích projevují i graficky, např. anglické jeans - české džíny, francouzské fillet - české filé aj.

Některé jazyky mají větší tendenci k přejímání cizích slov a internacionalismů (např. srbština, polština, angličtina), zatímco jiné, tzv. puristické jazyky, výpůjčky raději nahrazují tvorbou neologismů či kalků, k těm patří např. němčina, maďarština nebo čínština.

Zpětné přejetí[editovat | editovat zdroj]

Zpětné přejetí je zvláštní případ, k němuž dojde, pokud je slovo přejato ze zdrojového jazyka do jazyka přebírajícího (recipientu), tam změněno a v této pozměněné podobě přejato do lexika původního zdrojového jazyka.

Např.:

české robot (z díla K. Čapka) - anglické robotic a z toho české robotický.
francouzské bœuf (dobytče, hovězí) - anglické beef steak a z toho francouzské bifteck.

Několikeré přejetí[editovat | editovat zdroj]

Je případ, kdy je jedno slovo přejato do přebírajícího jazyka vícekrát v průběhu historie, mezi zdrojovým a přebírajícím jazykem obvykle stojí jeden nebo více jazyků, jejichž prostřednictvím je slovo přejato.

Např.:

latinské hospitale (pohostinnost) bylo do češtiny přejato poprvé ve 13. stol. prostřednictvím němčiny jako špitál, v 19. stol přes francouzštinu jako hotel a ve 20. stol přes němčinu jako hospic.
řecké apothéke (skladiště) bylo přejato do češtiny v 15. stol. přes latinu jako apatyka, v 19. stol. přes němčinu jako putyka a ve 20. stol. přes francouzštinu jako boutique.

Hybridní slova[editovat | editovat zdroj]

Jsou slova, která v sobě spojují cizí a domácí lexém. Mohou být vytvořena derivací od cizího kmene pomocí domácích afixů (např. elektrárna, doktorka), nebo méně často kompozicí (kompozita a juxtapozice): elektroléčba, kávovar.

Klasifikace přejatých slov[editovat | editovat zdroj]

Přejatá slova (slova cizího původu) lze rozdělit na zdomácnělá a cizí. U zdomácnělých slov si již mluvčí jazyka cizí původ neuvědomují, např. česká slova knedlík, pytel, škola, anglická beef, wine. Cizí slova si v jazyce uchovala původní ráz, mluvčí si uvědomují jejich cizí původ. Cizí slova lze podle frekvence v jazyce rozdělit na více skupin:

běžná, obecně užívaná, přecházející ke zdomácnělým, jejich pravopis je přizpůsoben fonetice recipientního jazyka: v češtině např. biftek, káva, traktor.
méně častá, ale obecně užívaná, např. bonsaj, plankton, voliéra.
internacionalismy, společná většině kulturních jazyků (obvykle z latiny, řečtiny, arabštiny), např. admirál, medicína, republika.
odborné a slangové termíny, např. aretovat, karburátor, stetoskop.
hovorová, vulgární či argotová – hlavně z němčiny, jidiš, romštiny, např. čorovat, ksicht, póvl.

Přejatá slova podle oborů a pole působnosti[editovat | editovat zdroj]

Biologie: termíny z latiny, názvy rostlin a živočichů z mnoha jazyků, i mimoevropských.
Byznys a bankovnictví: termíny z angličtiny a francouzštiny, částečně z italštiny.
Matematika: terminologie z řečtiny, arabštiny a latiny.
Medicína: termíny z latiny, řečtiny, méně z arabštiny.
Náboženství:
- Buddhismus a hinduismus: ze sanskrtu.
- Islám: z arabštiny.
- Judaismus: z hebrejštiny.
- Křesťanství: z řečtiny, latiny, méně z hebrejštiny a aramejštiny.
Politologie a filozofie: většina termínů z řečtiny.
Technika:
- Výpočetní technika: vesměs z angličtiny
- Automobilismus: z angličtiny a francouzštiny
Umění:
- Architektura: termíny z italštiny, francouzštiny a španělštiny.
- Vážná hudba: termíny vesměs z italštiny.
- Výtvarné umění: z latiny, italštiny a francouzštiny.

Přejatá slova v češtině[editovat | editovat zdroj]

Přejatá slova tvoří podstatnou část slovní zásoby českého jazyka. Nejstarší přejímky z uralských, germánských a keltských jazyků lze datovat do praslovanského období, jsou však málo početné. Patří k nim např. některé místní názvy (Ohře, Jizera) nebo jména některých zvířat (např. bobr, velbloud). Pozdějšího data jsou latinské, řecké a hebrejské výpůjčky, související s přijetím křesťanství v 9. století (např. kostel, anděl, mnich, škola...) Velmi intenzívní byla jazyková výměna mezi češtinou a němčinou, trvající od vrcholného středověku až do 20. stol. Vrcholu dosáhla za vlády Habsburků a následné germanizace v 17.–19. století. Od 16. stol. pronikaly do češtiny výpůjčky z maďarštiny, rumunštiny (souvisejících s valašskou kolonizací), turečtiny (v době tureckých válek) a jihoslovanských jazyků. V 16.-18. stol. došlo rovněž k převzetí mnoha slov italského, později v 18.-19. stol. také francouzského původu, zejména z oboru hudební vědy, umění a architektury, gastronomie nebo módy. V době národního obrození tehdejší jazykovědci a literáti aktivně převzali množství slov z jiných slovanských jazyků, zejména z ruštiny (tzv. rusismy) a polštiny (polonismy). Méně byly využívány jazyky jihoslovanské. Druhá vlna masového přejímání z ruštiny (zahrnující hlavně politické a ekonomické termíny) je datována nástupem komunistického režimu po roce 1948. Od poloviny 20. stol. je nejvíce slov do češtiny přejímáno z angličtiny, především z odvětví sportu či technologií, zejména výpočetní techniky. Tento trend je úzce spjat s postupem globalizace.

Prostřednictvím angličtiny, španělštiny, francouzštiny a ruštiny (výjimečně i přímou cestou) byla do češtiny přejata četná slova z exotických, mimoevropských jazyků, jako jsou arabština, indické jazyky, čínština, japonština, ale také jazyky indiánské, polynézské nebo africké. Tato slova často označují reálie života v daných oblastech, názvy exotických rostlin či živočichů, výjimkou jsou sanskrt, hebrejština a zejména arabština, z nichž pocházejí i některé internacionalismy.

Příklady přejatých slov v češtině[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z indoevropských jazyků[editovat | editovat zdroj]

Z baltských jazyků - jantar

Ze slovanských jazyků:
- Z ruštiny: mnoho přejímek v době národního obrození: jezero, vesmír, mrož, něžný, vkus, vzduch, znamenitý, ale i pozdější přejímky z období komunismu ve 20. stol. V mnoha případech se jedná o zkratková slova, jako artěl, kolchoz, komsomolec, politruk, samizdat. Z jiných slov například bezprizorný, borec, průmysl, vodka, závod.
- Z jihoslovanských jazyků: četník, chobotnice, junák, smokev, vampýr.
- Z polštiny: brunátný, bryčka, horal, lidový, mazurka, obřad, tklivý, z nespisovných a obecně českých slov např. čudlík.
- Ze slovenštiny: batoh, fujara

Z germánských jazyků:
- Z angličtiny: mnoho termínů přejato od konce 19. stol. zejména z odvětví sportu: fotbal, gól, hokej, ofsajd, snowboard, později i techniky, zvláště výpočetní: internet, server, software, moderní hudby: rock, punk, metal a literatury: fantasy, sci-fi. Další přejatá slova např. biftek, džíny, farma, kovboj, svetr, víkend.
- Z němčiny: nejvíce přejatých slov v češtině pochází z němčiny, např. buřt, cibule, hejtman, knedlík, kšandy, nudle, pytel, rytíř, stodola, špejle, šunka, talíř, rovněž velmi frekventovaná slovesa muset či malovat. Některé germanismy mají spíše hovorový nebo slangový charakter: buřt, rašple, ratlík, případně vysloveně nespisovné až vulgární: ksicht, kšeft, póvl, šlompák.
- Z nizozemštiny: duna, halibut, kajuta, kóje, polder.
- Z afrikánštiny: komando, rooibos, trek.
- Ze švédštiny: moped, nikl, ombudsman, skanzen.
- Z norštiny a islandštiny: alka, fjord, gejzír, loft.
- Z jidiš: hlavně hovorová slova, např. čurbes, pajzl, šoufl, ale i spisovné slovo šoulet.
- Z franštiny: baron.
- Z gótštiny: kotel, velbloud.

Z románských jazyků a latiny:
- Z latiny: zejména církevní terminologie a internacionalismy z oblasti vědy, náboženství, vojenství či politiky. Např. biskup, generál, kostel, klášter, komora, magistr, major, ministr, prezident, princ, republika, škola, výjimečně i nespisovná slova: špeluňka.
- Z italštiny: zejména hudební terminologie, například alt, forte, kapela, libreto, piano, primadona, tenor. Dále z umění a architektury: arkáda, busta, mansarda, štuk. Další slova, např. banka, citadela, groteska, mafie, pizza, špagety.
- Ze španělštiny: albatros, armáda, bandita, hola, jadeit, melasa, rodeo, siesta, tuňák.
- Z portugalštiny: fetiš, kasta, makak, negr, pagoda.
- Z francouzštiny: mnoho slov, některá přejatá již ve středověku a raném novověku: kavalír, páže, turnaj. Více přejímek z období 18.-19. století, často z oboru módy a umění, například: ateliér, balustráda, kostým, lila, manžeta, móda, parfém, růž, terasa. Také z gastronomie: bujón, filé, krém, majonéza, želé, vojenství a politiky: aféra, batalion, dragoun, kapitán, režim. Dále inženýr, mariáš, relé, terén. Také některá nespisovná a vulgární slova, jako jsou bordel a mordyjé.
- Z rumunštiny: většinou slova související s valašskou kolonizací a pastýřstvím, např. bryndza, salaš, valach, vatra, dále např. palačinka.
- Z dalmatštiny: locika

Z indoíránských jazyků:
- Ze sanskrtu: atol, buddha, cukr, guru, jóga, krajta, lak, opál, rýže, safír, sloka, šakal.
- Z hindštiny: džungle, punč, šampon.
- Z bengálštiny: bungalov. juta.
- Z nepálštiny: panda.
- Z perštiny: asasín, bakšiš, balkon, bazar, divan, kaftan, limonáda, magie, pyžamo, sandály, šachy, tapeta, tygr.
- Z romštiny: hovorové, argotové až vulgární termíny, například čokl, čórovat, love, vajgl.

Z řečtiny: zejména církevní terminologie a internacionalismy z oblasti vědy, medicíny a politiky, jako jsou anděl, Bible, biologie, demokracie, drak, filozofie, fyzika, klinika, krokodýl, lev, papír, politika, sympozium, syndrom, syntéza.

Z keltských jazyků: dolmen, flanel, golf, klan, kromlech, menhir, pléd, poník, slogan, whisky.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu přejaté slovo na Wikimedia Commons

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{upravit|velké množstí zbytečných odkazů a odkazů (29) na rozcestníky}}
+{{upravit|velké množstí zbytečných odkazů a odevzdán.Funguju in(29) na rozcestníky}}
-'''Přejaté slovo''' ('''přejímka''', '''výpůjčka''') je [[slovo]] (vzácněji sousloví, [[idiom]] či celá [[Fráze (stylistika)|fráze]]), které je převzato ze zdrojového jazyka (donoru) a začleněno do [[Lexikum|lexika]] přebírajícího jazyka (recipientu), aniž by bylo přeloženo. Dochází tím k obohacování a rozšiřování lexika přebírajícího jazyka. Podobným případem je [[kalk]], v tomto případě však je přejaté slovo (nebo celá fráze) při začlenění do lexika recipientu doslovně přeloženo.
+'''Přejaté slovo''' ('''přejímka''', '''výpůjčka''') je [[slovo]] (vzácněji sousloví, [[idiom]] či celá [[Fráze (stylistika)|fráze]]), které je převzato ze zdrojového jazyka (donoru) a začleněno do [[Lexikum|lexika]] přebírajícího jazyka (recipientu), aniž by bylo přeloženo. Většinou se tak činí za účelem obohacování a rozšiřování slovníku přebírajícího jazyka. Podobným případem je [[kalk]], v tomto případě však je přejaté slovo (nebo celá fráze) při začlenění do lexika recipientu doslovně přeloženo.
 == Sémantické, grafické a fonetické změny ==
 Přejaté slovo si může v novém jazykovém prostředí zachovat původní význam, ale mnohdy dochází k [[Sémantika|sémantickým]] posunům, často velmi výrazným. Přitom se může uplatnit konkretizace, zobecnění, [[metafora]], [[metonymie]] nebo [[synekdocha]]. Příkladem značného sémantického posunu je [[Aravakové|aravacké]] slovo ''tobako'', znamenající původně "trubka" či "troubel dýmky", které bylo do evropských jazyků přejato jako název rostliny [[Tabák selský|tabáku]].
 Při přejímání dochází rovněž k fonetickým a grafickým změnám. Podoba přejatého slova je většinou více či méně přizpůsobena fonetickému systému přebírajícího jazyka. Tyto fonetické změny se v některých jazycích projevují i graficky, např. anglické ''jeans'' - české ''džíny'', francouzské ''fillet'' - české ''filé'' aj.
@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Zpětné přejetí je zvláštní případ, k němuž dojde, pokud je slovo přejato ze zdrojového jazyka do jazyka přebírajícího (recipientu), tam změněno a v této pozměněné podobě přejato do lexika původního zdrojového jazyka.
 Např.:
 * české ''robot'' (z díla [[Karel Čapek|K. Čapka]]) - [[Angličtina|anglické]] ''robotic'' a z toho české ''robotický''.
 * francouzské ''bœuf'' (dobytče, hovězí) - anglické ''beef steak'' a z toho francouzské ''bifteck''.
@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 Např.:
 * latinské ''hospitale'' (pohostinnost) bylo do češtiny přejato poprvé ve 13. stol. prostřednictvím němčiny jako ''[[špitál]]'', v 19. stol přes francouzštinu jako ''[[hotel]]'' a ve 20. stol přes němčinu jako ''[[hospic]]''.
-* řecké ''apothéke'' (skladiště) bylo přejato do češtiny v 15. stol. přes latinu jako ''[[apatyka]]'', v 19. stol. přes němčinu jako ''[[Hospoda|putyka]]'' a ve 20. stol. přes francouzštinu jako ''[[butik]]''.
+* řecké ''apothéke'' (skladiště) bylo přejato do češtiny v 15. stol. přes latinu jako ''[[Lékárna|apatyka]]'', v 19. stol. přes němčinu jako ''[[Hospoda|putyka]]'' a ve 20. stol. přes francouzštinu jako ''[[Prodejna|boutique]]''.
 == Hybridní slova ==
-Jsou slova, která v sobě spojují cizí a domácí [[lexém]]. Mohou být vytvořena derivací od cizího kmene pomocí domácích [[Afix|afixů]] (např. elektrárna, doktorka), nebo méně často kompozicí ([[Kompozitum|kompozita]] a [[juxtapozice]]): elektroléčba, kávovar.
+Jsou slova, která v sobě spojují cizí a domácí [[lexém]]. Mohou být vytvořena derivací od cizího kmene pomocí domácích [[afix]]ů (např. elektrárna, doktorka), nebo méně často kompozicí ([[Kompozitum|kompozita]] a [[juxtapozice]]): elektroléčba, kávovar.
 == Klasifikace přejatých slov ==
-Přejatý slova (slova cizího původu) lze rozdělit na zdomácnělá a cizí. U zdomácnělých slov si již mluvčí jazyka cizí původ neuvědomují, např. [[Čeština|česká]] slova ''knedlík'', ''pytel'', ''škola'', [[Angličtina|anglická]] ''beef'', ''wine''.
+Přejatá slova (slova cizího původu) lze rozdělit na zdomácnělá a cizí. U zdomácnělých slov si již mluvčí jazyka cizí původ neuvědomují, např. [[Čeština|česká]] slova ''knedlík'', ''pytel'', ''škola'', [[Angličtina|anglická]] ''beef'', ''wine''.
 Cizí slova si v jazyce uchovala původní ráz, mluvčí si uvědomují jejich cizí původ.
 Cizí slova lze podle frekvence v jazyce rozdělit na více skupin:
@@ Řádek 47: / Řádek 47: @@
 ** Křesťanství: z řečtiny, latiny, méně z hebrejštiny a aramejštiny.
 * Politologie a filozofie: většina termínů z řečtiny.
 * Technika:
 ** Výpočetní technika: vesměs z angličtiny
 ** Automobilismus: z angličtiny a francouzštiny
@@ Řádek 56: / Řádek 56: @@
 == Přejatá slova v češtině ==
 Přejatá slova tvoří podstatnou část slovní zásoby českého jazyka. Nejstarší přejímky z uralských, germánských a keltských jazyků lze datovat do [[Praslovanský jazyk|praslovanského období]], jsou však málo početné. Patří k nim např. některé místní názvy ([[Ohře]], [[Jizera (řeka)|Jizera]]) nebo jména některých zvířat (např. [[Bobr evropský|bobr]], [[velbloud]]).
 Pozdějšího data jsou latinské, řecké a hebrejské výpůjčky, související s přijetím křesťanství v 9. století (např. ''kostel'', ''anděl'', ''mnich'', ''škola''...)
-Velmi intenzívní byla jazyková výměna mezi češtinou a němčinou, trvající od vrcholného středověku až do 20. stol. Vrcholu dosáhla za vlády [[Habsburkové|Habsburků]] a následné [[germanizace]] v 17.–19. století. Od 16. stol. pronikaly do češtiny výpůjčky z maďarštiny, rumunštiny (souvisejících s [[Valašská kolonizace|valašskou kolonizací]]), turečtiny (v době [[Osmanská expanze na Balkáně|tureckých válek]]) a [[Jihoslovanské jazyky|jihoslovanských jazyků]]).
+Velmi intenzívní byla jazyková výměna mezi češtinou a němčinou, trvající od vrcholného středověku až do 20. stol. Vrcholu dosáhla za vlády [[Habsburkové|Habsburků]] a následné [[germanizace]] v 17.–19. století. Od 16. stol. pronikaly do češtiny výpůjčky z maďarštiny, rumunštiny (souvisejících s [[Valašská kolonizace|valašskou kolonizací]]), turečtiny (v době [[Osmanská expanze na Balkáně|tureckých válek]]) a [[Jihoslovanské jazyky|jihoslovanských jazyků]].
 V 16.-18. stol. došlo rovněž k převzetí mnoha slov italského, později v 18.-19. stol. také francouzského původu, zejména z oboru hudební vědy, umění a architektury, gastronomie nebo módy. V době [[Národní obrození|národního obrození]] tehdejší jazykovědci a literáti aktivně převzali množství slov z jiných slovanských jazyků, zejména z [[ruština|ruštiny]] (tzv. [[Rusismus|rusismy]]) a polštiny ([[Polonismus|polonismy]]). Méně byly využívány jazyky jihoslovanské.
 Druhá vlna masového přejímání z ruštiny (zahrnující hlavně politické a ekonomické termíny) je datována nástupem [[Komunismus v Česku|komunistického režimu]] po roce 1948. Od poloviny 20. stol. je nejvíce slov do češtiny přejímáno z [[Angličtina|angličtiny]], především z odvětví sportu či [[Technologie|technologií]], zejména [[Výpočetní technika|výpočetní techniky]]. Tento trend je úzce spjat s postupem [[globalizace]].
@@ Řádek 67: / Řádek 67: @@
 === Výpůjčky z [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]] ===
+* Z [[baltské jazyky|baltských jazyků]] - [[jantar]]
 * Ze [[Slovanské jazyky|slovanských jazyků]]:
-** Z [[Ruština|ruštiny]]: mnoho přejímek v době [[Národní obrození|národního obrození]]: [[jezero]], [[vesmír]], [[Mrož lední|mrož]], něžný, [[vkus]], [[vzduch]], znamenitý, ale i pozdější přejímky z období [[Komunismus v Česku|komunismu]] ve 20. stol. V mnoha případech se jedná o zkratková slova, jako např. [[artěl]], [[kolchoz]], [[komsomolec]], [[politruk]], [[samizdat]]. Z jiných slov např. [[bezprizorný]], [[borec]], [[průmysl]], [[vodka]], [[Závod (ekonomie)|závod]].
+** Z [[Ruština|ruštiny]]: mnoho přejímek v době [[Národní obrození|národního obrození]]: [[jezero]], [[vesmír]], [[Mrož lední|mrož]], něžný, vkus, [[vzduch]], znamenitý, ale i pozdější přejímky z období [[Komunismus v Česku|komunismu]] ve 20. stol. V mnoha případech se jedná o zkratková slova, jako [[artěl]], [[kolchoz]], [[komsomolec]], [[politruk]], [[samizdat]]. Z jiných slov například bezprizorný, borec, [[průmysl]], [[vodka]], [[obchodní závod|závod]].
 ** Z [[Jihoslovanské jazyky|jihoslovanských jazyků]]: [[Četnictvo|četník]], [[Chobotnice pobřežní|chobotnice]], [[Junák – český skaut|junák]], [[Fíkovník smokvoň|smokev]], [[vampýr]].
-** Z [[Polština|polštiny]]: [[bryčka]], horal, [[Člověk|lidový]], [[mazurka]], [[obřad]], tklivý, z nespisovných a [[Obecná čeština|obecně českých]] slov např. [[tlačítko|čudlík]].
+** Z [[Polština|polštiny]]: brunátný, [[bryčka]], horal, [[Člověk|lidový]], [[mazurka]], [[obřad]], tklivý, z nespisovných a [[Obecná čeština|obecně českých]] slov např. [[tlačítko|čudlík]].
+** Ze [[Slovenština|slovenštiny]]: [[batoh]], [[fujara]]
 * Z [[germánské jazyky|germánských jazyků]]:
-** Z [[angličtina|angličtiny]]: mnoho termínů přejato od konce 19. stol. zejména z odvětví [[Sport|sportu]]: [[fotbal]], [[gól]], [[hokej]], [[ofsajd]], [[snowboard]], později i techniky, zvláště výpočetní: [[internet]], [[server]], [[software]], moderní hudby: [[rock]], [[punk]], [[Heavy metal|metal]] a literatury: [[fantasy]], [[Science fiction|sci-fi]]. Další přejatá slova např. [[biftek]], [[džíny]], [[farma]], [[kovboj]], [[svetr]], [[víkend]].
+** Z [[angličtina|angličtiny]]: mnoho termínů přejato od konce 19. stol. zejména z odvětví [[sport]]u: [[fotbal]], [[gól]], [[hokej]], [[ofsajd]], [[snowboard]], později i techniky, zvláště výpočetní: [[internet]], [[server]], [[software]], moderní hudby: [[rock]], [[punk]], [[Heavy metal|metal]] a literatury: [[fantasy]], [[Science fiction|sci-fi]]. Další přejatá slova např. [[biftek]], [[džíny]], [[farma]], [[kovboj]], [[svetr]], [[víkend]].
-** Z [[Němčina|němčiny]]: nejvíce přejatých slov v češtině pochází z němčiny, např. [[cibule]], [[hejtman]], [[knedlík]], [[kšandy]], [[nudle]], [[pytel]], [[rytíř]], [[stodola]], [[špejle]], [[šunka]], [[talíř]], rovněž velmi frekventovaná slovesa ''muset'' či ''malovat''. Některé germanismy mají spíše hovorový nebo [[Slang|slangový]] charakter: [[Špekáček|buřt]],[[rašple]], [[Pražský krysařík|ratlík]], případně vysloveně nespisovné až [[Vulgarismus|vulgární]]: [[Obličej|ksicht]], [[Obchod|kšeft]], [[póvl]], [[šlompáctví|šlompák]].
+** Z [[Němčina|němčiny]]: nejvíce přejatých slov v češtině pochází z němčiny, např. [[špekáček|buřt]], [[cibule]], [[hejtman]], [[knedlík]], [[kšandy]], [[nudle]], [[pytel]], [[rytíř]], [[stodola]], [[špejle]], [[šunka]], [[talíř]], rovněž velmi frekventovaná slovesa ''muset'' či ''malovat''. Některé germanismy mají spíše hovorový nebo [[slang]]ový charakter: [[Špekáček|buřt]], [[rašple]], [[Pražský krysařík|ratlík]], případně vysloveně nespisovné až [[Vulgarismus|vulgární]]: ksicht, kšeft, póvl, šlompák.
-** Z [[nizozemština|nizozemštiny]]: [[duna]], [[Platýsi|halibut]], [[kajuta]], [[kóje]], [[polder]].
+** Z [[nizozemština|nizozemštiny]]: [[duna]], [[halibut]], [[kajuta]], kóje, [[polder]].
-** Z [[afrikánština|afrikánštiny]]: [[komando]], [[trek]].
+** Z [[afrikánština|afrikánštiny]]: [[komando]], [[rooibos]], [[trek]].
 ** Ze [[švédština|švédštiny]]: [[moped]], [[nikl]], [[ombudsman]], [[skanzen]].
 ** Z [[norština|norštiny]] a [[Islandština|islandštiny]]: [[Alka malá|alka]], [[fjord]], [[gejzír]], [[loft]].
-** Z [[jidiš]]: hlavně hovorová slova, např. ''čurbes'', [[Hospoda|pajzl]], ''šoufl'', ale i spisovné slovo [[šoulet]].
+** Z [[jidiš]]: hlavně hovorová slova, např. ''čurbes'', pajzl, ''šoufl'', ale i spisovné slovo [[šoulet]].
-** Z [[Franština|franštiny]]: [[baron]].
+** Z [[Franština (germánský jazyk)|franštiny]]: [[baron]].
 ** Z [[Gótština|gótštiny]]: [[kotel]], [[velbloud]].
-* Z [[románské jazyky|románských jazyků]]:
+* Z [[románské jazyky|románských jazyků]] a latiny:
-** Z [[latina|latiny]]: zejména církevní terminologie a internacionalismy z oblasti vědy, náboženství, vojenství či politiky. Např. [[biskup]], [[generál]], [[kostel]], [[klášter]], [[komora]], [[magistr]], [[major]], [[ministr]], [[prezident]], [[princ]], [[republika]], [[škola]], výjimečně i nespisovná slova: [[špleuňka|špeluňka]].
+** Z [[latina|latiny]]: zejména církevní terminologie a internacionalismy z oblasti vědy, náboženství, vojenství či politiky. Např. [[biskup]], [[generál]], [[kostel]], [[klášter]], komora, [[magistr]], [[major]], [[ministr]], [[prezident]], [[princ]], [[republika]], [[škola]], výjimečně i nespisovná slova: špeluňka.
-** Z [[italština|italštiny]]: zejména hudební terminologie, např. [[alt]], [[forte]], [[Hudební soubor|kapela]], [[libreto]], [[Klavír|piano]], [[primadona]], [[tenor]]. Dále umění a architektury: [[arkáda]], [[busta]], [[mansarda]], [[štuk]]. Další slova, např. [[banka]], [[citadela]], [[groteska]], [[mafie]], [[pizza]], [[špagety]].
+** Z [[italština|italštiny]]: zejména hudební terminologie, například [[alt]], [[forte]], [[Hudební soubor|kapela]], [[libreto]], [[Klavír|piano]], [[primadona]], [[tenor]]. Dále z umění a architektury: [[Arkáda (architektura)|arkáda]], [[busta]], [[mansarda]], [[štuk]]. Další slova, např. [[banka]], [[citadela]], [[groteska]], [[mafie]], [[pizza]], [[špagety]].
-** Z [[Španělština|španělštiny]]: [[albatros]], [[armáda]], [[bandita]], [[hola]], [[jadeit]], [[rodeo]], [[siesta]], [[tuňák]].
+** Ze [[Španělština|španělštiny]]: [[albatros]], [[armáda]], [[bandita]], [[hola]], [[jadeit]], [[melasa]], [[rodeo]], [[siesta]], [[tuňák]].
 ** Z [[Portugalština|portugalštiny]]: [[Fetišismus|fetiš]], [[kasta]], [[Makak rhesus|makak]], [[Negroidní rasa|negr]], [[pagoda]].
-** Z [[Francouzština|francouzštiny]]: mnoho slov, některá přejatá již ve středověku a raném novověku: [[kavalír]], [[páže]], [[turnaj]]. Více přejímek z období 18.-19. století, často z oboru módy a umění, např.: [[ateliér]], [[balustráda]], [[kostým]], [[lila]], [[manžeta]], [[móda]], [[parfém]], [[Růžová|růž]], [[terasa]]. Také z gastronomie: [[bujón]], [[filé]], [[krém]], [[majonéza]], [[želé]], vojenství a politiky: [[aféra]], [[batalion]], [[dragoun]], [[kapitán]], [[režim]]. Dále např. [[inženýr]], [[mariáš]], [[relé]], [[terén]]. Také některá nespisovná a vulgární slova, např. [[Nevěstinec|bordel]], ''mordyjé''.
+** Z [[Francouzština|francouzštiny]]: mnoho slov, některá přejatá již ve středověku a raném novověku: kavalír, [[páže]], [[turnaj]]. Více přejímek z období 18.-19. století, často z oboru módy a umění, například: [[ateliér]], [[balustráda]], [[kostým]], [[lila]], [[manžeta]], [[móda]], [[parfém]], růž, [[terasa (stavba)|terasa]]. Také z gastronomie: [[bujón]], [[filé]], [[krém]], [[majonéza]], [[želé]], vojenství a politiky: [[aféra]], [[batalion]], [[dragoun]], [[kapitán]], [[režim]]. Dále [[inženýr]], [[mariáš]], [[relé]], terén. Také některá nespisovná a vulgární slova, jako jsou [[Nevěstinec|bordel]] a ''mordyjé''.
-** Z [[Rumunština|rumunštiny]]: většinou slova související s [[Valašská kolonizace|valašskou kolonizací]] a pastýřstvím, např. [[bryndza]], [[salaš]], [[valach]], [[vatra]], dále např. [[palačinka]].
+** Z [[Rumunština|rumunštiny]]: většinou slova související s [[Valašská kolonizace|valašskou kolonizací]] a pastýřstvím, např. [[bryndza]], [[salaš]], [[valach]], vatra, dále např. [[palačinka]].
+** Z [[dalmatština|dalmatštiny]]: [[locika]]
 * Z [[Indoíránské jazyky|indoíránských jazyků]]:
 ** Ze [[sanskrt]]u: [[atol]], [[buddha]], [[cukr]], [[guru]], [[jóga]], [[Krajty|krajta]], [[lak]], [[opál]], [[Rýže setá|rýže]], [[safír]], [[sloka]], [[šakal]].
 ** Z [[Hindština|hindštiny]]: [[džungle]], [[punč]], [[šampon]].
-** Z [[Bengálština|bengálštiny]]: [[bungalov]]. [[Jutovník|juta]].
+** Z [[Bengálština|bengálštiny]]: bungalov. [[Jutovník|juta]].
-** Z [[Nepálština|nepálštiny]]: [[Panda červená|panda]].
+** Z [[Nepálština|nepálštiny]]: [[panda]].
-** Z [[Perština|perštiny]]: [[Asasíni|asasín]], [[bakšiš]], [[balkon]], [[bazar]], [[pohovka|divan]], [[kaftan]], [[limonáda]], [[magie]], [[pyžamo]], [[sandály]], [[šachy]], [[tapeta]], [[tygr]].
+** Z [[Perština|perštiny]]: [[Asasíni|asasín]], bakšiš, [[balkon]], [[bazar]], [[pohovka|divan]], [[kaftan]], [[limonáda]], [[magie]], [[pyžamo]], [[sandály]], [[šachy]], [[tapeta]], [[tygr]].
-** Z [[Romština|romštiny]]: hovorové, [[Argot|argotové]] až vulgární termíny, např. ''čokl'', ''čórovat'', ''love''. ''vajgl''.
+** Z [[Romština|romštiny]]: hovorové, [[argot]]ové až vulgární termíny, například ''čokl'', ''čórovat'', ''love'', ''vajgl''.
-* Z [[řečtina|řečtiny]]: zejména církevní terminologie a internacionalismy z oblasti vědy, medicíny a politiky. Např. [[anděl]], [[Bible]], [[biologie]], [[demokracie]], [[drak]], [[Filosofie|filozofie]], [[fyzika]], [[klinika]], [[krokodýl]], [[lev]], [[papír]], [[politika]], [[Symposion|sympozium]], [[syndrom]], [[syntéza]].
+* Z [[řečtina|řečtiny]]: zejména církevní terminologie a internacionalismy z oblasti vědy, medicíny a politiky, jako jsou [[anděl]], [[Bible]], [[biologie]], [[demokracie]], [[drak]], [[Filosofie|filozofie]], [[fyzika]], [[klinika]], [[krokodýl]], [[lev]], [[papír]], [[politika]], [[Symposion|sympozium]], [[syndrom]], [[syntéza]].
-* Z [[Keltské jazyky|keltských jazyků]]: [[flanel]], [[klan]], [[golf]], [[menhir]], [[pléd]], [[poník]], [[slogan]].
+* Z [[Keltské jazyky|keltských jazyků]]: [[dolmen]], [[flanel]], [[golf]], [[klan]], [[kromlech]], [[menhir]], [[pléd]], [[poník]], [[slogan]], [[whisky]].
 === Výpůjčky z [[Ugrofinské jazyky|ugrofinských]] a [[Altajské jazyky|altajských jazyků]] ===
-* Z [[Finština|finštiny]]: [[kambala]], [[sauna]] ,[[tundra]].
+* Z [[Finština|finštiny]]: [[kambala]], [[sauna]], [[tundra]].
 * Ze [[Sámština|sámštiny]]: [[lumík]].
-* Z [[Maďarština|maďarštiny]]: [[bačkory]], [[bunda]], [[čardáš]], [[guláš]], [[husar]], [[kočí]], [[palcát]], [[paprika]], [[šavle]], [[šohaj]], [[Maďarský ohař|vyžle]].
+* Z [[Maďarština|maďarštiny]]: [[bačkory]], [[bunda]], [[čardáš]], [[guláš]], [[husar]], [[kočí]], [[palcát]], [[paprika]], [[šavle]], [[šohaj]], vyžle.
 * Z [[Jakutština|jakutštiny]]: [[mamut]] (?).
-* Z [[Mongolština|mongolštiny]]: [[bohatýr]], [[dalajlama]], [[horda]], [[hulán]], [[hurá]], [[chán]], [[jurta]], [[knuta]], [[korouhev]].
+* Z [[Mongolština|mongolštiny]]: [[bohatýr]], [[dalajláma]], [[horda]], [[hulán]], hurá, [[chán]], [[jurta]], knuta, [[korouhev]].
-* Z [[Turečtina|turečtiny]]: [[čabraka]], [[čakan]], [[čižmy]], [[chomout]], [[jogurt]], [[karabáč]], [[karakal]], [[kefír]], [[kiosek]], [[koliba]], [[kukuřice]], [[pilaf]], [[pohovka|sofa]], [[tulipán]].
+* Z [[Turečtina|turečtiny]]: [[čabraka]], [[čakan]], [[čižmy]], chomout, [[jogurt]], [[karabáč]], [[karakal]], [[kefír]], [[kiosek]], [[koliba]], [[kukuřice]], [[pilaf]], [[pohovka|sofa]], [[tulipán]], [[lokaj]].
-* Z [[Tatarština|tatarštiny]]: [[buran]], [[kaviár]], [[Kozáci|kozák]]. [[kulak]], [[papacha]], [[tajga]].
+* Z [[Tatarština|tatarštiny]]: buran, [[kaviár]], [[Kozáci|kozák]], [[kulak]], papacha, [[tajga]].
-* Z [[Evenkové|evenkštiny]]: [[Šamanismus|šaman]].
+* Z [[Evenkové|evenštiny]]: [[Šamanismus|šaman]].
 === Výpůjčky z [[Drávidské jazyky|drávidských jazyků]] ===
 * Z [[Kannadština|kannadštiny]]: [[dhoul]].
-* Z [[Tamilština|tamilštiny]]: [[karí]], [[mango]], [[Promyka mungo|mungo]], [[Páv korunkatý|páv]], [[pepř]], [[týk]].
+* Z [[Tamilština|tamilštiny]]: [[karí]], [[katamarán]], [[mango]], [[Promyka mungo|mungo]], [[Páv korunkatý|páv]], [[pepř]], [[týk]].
 * Z [[Telugština|telugštiny]]: [[bandikutovití|bandikut]].
 === Výpůjčky z [[Afroasijské jazyky|afroasijských jazyků]] ===
-* Z [[Hebrejština|hebrejštiny]]: [[aleluja]], [[amen]], [[balzám]], [[eden]], [[hosanna]], [[kabala]], [[rabín]], [[satan]]. Některá hovorová slova: [[chucpe]], ''kibicovat'', [[košer]], ''mešuge'', ''mišmaš''.
+* Z [[Hebrejština|hebrejštiny]]: [[aleluja]], [[amen]], [[balzám]], [[ráj|eden]], [[hosanna]], [[kabala]], [[rabín]], [[satan]]. Některá hovorová slova: [[chucpe]], ''kibicovat'', [[košer]], ''mešuge'', ''mišmaš''.
 * Z [[Aramejština|aramejštiny]]: [[Farizeové|farizej]], [[opat]].
-* Z [[Arabština|arabštiny]]: [[admirál]], [[algebra]], [[benzín]], [[cifra]], [[gazela]], [[elixír]], [[fenek]], [[chemie]], [[Jasmín nahokvětý|jasmín]], [[karafa]], [[karavana]], [[káva]], [[matrace]], [[Motorová nafta|nafta]], [[sirup]], [[šafrán]], [[šejk]], [[špenát]], [[tarif]], [[varan]], [[žirafa]].
+* Z [[Arabština|arabštiny]]: [[admirál]], [[algebra]], [[alkoholy|alkohol]], [[benzín]], [[číslice|cifra]], [[gazela]], [[elixír]], [[fenek]], [[chemie]], [[jasmín]], [[karafa]], [[karavana]], [[káva]], [[matrace]], [[Motorová nafta|nafta]], [[sirup]], [[šafrán]], [[šejk]], [[špenát]], [[tarif]], [[varan]], [[žirafa]].
 * Ze [[Egyptština|staré egyptštiny]]: [[blůza]], [[endivie]], [[faraon]].
-* Z [[Berberština|berberských jazyků]]: [[harissa]], [[nomád]].
+* Z [[Berberština|berberských jazyků]]: [[harissa]], [[merino]], [[nomád]].
 === Výpůjčky z jazyků východní Asie ===
-* Z [[Čínština|čínštiny]]: [[čaj]], [[Jinan dvoulaločný|ginkgo]], [[kaolin]], [[kečup]], [[kung fu]], [[Liči čínské|liči]], [[Sója luštinatá|sója]], [[tajfun]], [[tofu]], [[Ženšen pravý|ženšen]].
+* Z [[Čínština|čínštiny]]: [[čaj]], [[Jinan dvoulaločný|ginkgo]], [[kaolin]], [[kečup]], [[kung fu]], [[Liči čínské|liči]], [[Sója luštinatá|sója]], [[Tropická cyklóna|tajfun]], [[tofu]], [[Ženšen pravý|ženšen]].
-* Z [[Japonština|japonštiny]]: [[bonsaj]], [[džudo]], [[gejša]], [[karaoke]], [[kimono]], [[samuraj]], [[sudoku]], [[sumo]], [[suši]].
+* Z [[Japonština|japonštiny]]: [[bonsaj]], [[judo|džudo]], [[gejša]], [[karaoke]], [[kimono]], [[samuraj]], [[sudoku]], [[sumo]], [[suši]].
-* Z [[Korejština|korejštiny]]: [[taekwondo]].
+* Z [[Korejština|korejštiny]]: [[kimčchi]], [[taekwondo]].
 * Z [[Tibetština|tibetštiny]]: [[Jak domácí|jak]], [[láma]].
-* Z [[Mišmi (jazyk)|jazyka mišmi]]: [[Takin zlatý|takin]].
+* Z [[Mišmi (jazyk)|jazyka mišmi]]: [[takin]].
-* Z [[Malajština|malajštiny]]: [[agar agar]], [[babirusa]], [[bambus]], [[batika]], [[binturong]], [[durian]], [[džunka]], [[Gekoni|gekon]], [[gong]], [[kafr]], [[Kakaduovití|kakadu]], [[orangutan]], [[ratan]], [[ságo]].
+* Z [[Malajština|malajštiny]]: [[agar]], [[babirusa]], [[bambus]], [[batika]], [[binturong]], [[durian]], [[džunka]], [[Gekoni|gekon]], [[gong]], [[kafr]], [[Kakaduovití|kakadu]], [[orangutan]], [[ratan]], [[ságo]].
 * Z [[Tagalština|tagalštiny]]: [[jojo]], [[ylang ylang]].
-* Z [[Vietnamština|vietnamštiny]]: [[Mišpulník japonský|lokvát]].
+* Z [[Vietnamština|vietnamštiny]]: [[Mišpulník japonský|lokvát]], [[longan]].
 === Výpůjčky z jazyků Austrálie a Oceánie ===
 * Z [[Polynésané|polynéských jazyků]]:
-** Z [[Havajština|havajštiny]]: [[hula]], [[ukulele]].
+** Z [[Havajština|havajštiny]]: [[hula]], [[ukulele]], [[wiki]].
 ** Z [[Maorština|maorštiny]]: [[Kakapo soví|kakapo]], [[Nestor kea|kea]], [[Kivi hnědý|kivi]], [[moa]], [[Slípka takahe|takahe]].
 ** ze [[Samoa|samojštiny]]: [[tetování]].
 ** Z [[Tonžština|tonžštiny]]: [[tabu]].
-* Z [[australské jazyky|australských jazyků]]: [[bumerang]], [[dingo]], [[Koala medvídkovitý|koala]], [[Vombat obecný|vombat]].
+* Z [[australské jazyky|australských jazyků]]: [[bumerang]], [[dingo]], [[didgeridoo]], [[Koala medvídkovitý|koala]], [[Vombat obecný|vombat]].
 === Výpůjčky z afrických jazyků ===
@@ Řádek 148: / Řádek 152: @@
 * Ze [[Zuluština|zuluštiny]]: [[impala]].
 * Z jazyka [[Tswanové|tswana]]: [[Tilapie nilská|tilápie]].
 * Z [[Mandingové|mandingštiny]]: [[Kolovník zašpičatělý|kola]].
-* Z [[Igboština|igboštiny]]: [[okra]]
+* Z [[Igboština|igboštiny]]: [[Ibiškovec jedlý|okra]]
-* Ze [[Kongo|konžštiny]]: [[okapi]], [[zebra]].
+* Ze [[Konžština|konžštiny]]: [[okapi]], [[zebra]].
 * Ze [[Svahilština|svahilštiny]]: [[dengue]], [[mamba černá|mamba]], [[safari]].
 * Z [[Bantuské jazyky|bantuských jazyků]]: [[baobab]], [[bongo]], [[djembe]], [[vúdú]], [[zombie]].
@@ Řádek 163: / Řádek 167: @@
 * Z [[Kríkové|kríkštiny]]: [[katalpa]].
 * Z [[Činukové|činúkštiny]]: [[Potlač|potlach]].
-* Z [[Nahuatl|nahuatlu]]: [[Avokádo americké|avokádo]], [[čokoláda]], [[chilli]], [[Kojot prérijní|kojot]], [[Ocelot velký|ocelot]], [[Kvesal chocholatý|kvesal]], [[Rajče jedlé|tomato]].
+* Z [[nahuatl]]u: [[Avokádo americké|avokádo]], [[Axolotl mexický|axolotl]], [[čokoláda]], [[chilli]], [[Kojot prérijní|kojot]], [[Ocelot velký|ocelot]], [[Kvesal chocholatý|kvesal]], [[Rajče jedlé|tomato]].
-* Z [[Mayové|mayštiny]]: [[Cigareta|cigáro]].
+* Z [[Mayové|mayštiny]]: [[Cigareta|cigáro]], [[Tropická cyklóna|hurikán]].
 * Z [[Aravakové|aravackých jazyků]]: [[hamaka]], [[Kajman brýlový|kajman]], [[Kolibříkovití|kolibřík]], [[kvajáva]], [[Leguánovití|leguán]], [[mangrove]], [[savana]].
 * Z [[Karibové|karibských jazyků]]: [[Kanibalismus|kanibal]], [[papája]], [[Pekari páskovaný|pekari]].
 * Z jazyka [[Čibčové|čibča]]: [[barbecue]].
-* Z [[Kečujština|kečujštiny]]: [[čerimoja]], [[guáno]], [[chinin]], [[Rudodřev koka|koka]], [[Kondor andský|kondor]], [[Lama krotká|lama]], [[pampa]], [[Puma americká|puma]],[[vikuňa]].
+* Z [[Kečujština|kečujštiny]]: [[čerimoja]], [[guáno]], [[chinin]], [[Rudodřev koka|koka]], [[Kondor andský|kondor]], [[Lama krotká|lama]], [[pampa]], [[Puma americká|puma]], [[vikuňa]].
 * Z [[Ajmarština|ajmarštiny]]: [[činčila]], [[Lama alpaka|alpaka]].
 * Z [[Mapučové|mapučštiny]]: [[araukárie]], [[pončo]].
@@ Řádek 175: / Řádek 179: @@
 === Výpůjčky z jiných jazyků ===
-* Z [[Etruština|etruštiny]]: [[aréna]], [[ceremoniál]].
+* Z [[Etruština|etruštiny]]: [[aréna]], [[ceremoniál]]. [[Marketing|market]], [[satelit]]
 * Z [[Baskičtina|baskičtiny]]: [[ančovičky]], [[harpuna]], [[pelota]].
 * Z [[Kavkazské jazyky|kavkazských jazyků]]: [[kinžál]], [[šašlyk]].
+== Externí odkazy ==
+* {{Commonscat}}
+{{Autoritní data}}
 [[Kategorie:Slovotvorba]]
+[[Kategorie:Jazykové přejímky]]
+[[Kategorie:Kulturní asimilace]]

Aktuální verze z 25. 11. 2023, 08:40

Sémantické, grafické a fonetické změny[editovat | editovat zdroj]

Zpětné přejetí[editovat | editovat zdroj]

Několikeré přejetí[editovat | editovat zdroj]

Hybridní slova[editovat | editovat zdroj]

Klasifikace přejatých slov[editovat | editovat zdroj]

Přejatá slova podle oborů a pole působnosti[editovat | editovat zdroj]

Přejatá slova v češtině[editovat | editovat zdroj]

Příklady přejatých slov v češtině[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z indoevropských jazyků[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z ugrofinských a altajských jazyků[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z drávidských jazyků[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z afroasijských jazyků[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z jazyků východní Asie[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z jazyků Austrálie a Oceánie[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z afrických jazyků[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z jazyků Ameriky[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z jiných jazyků[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]