'''Maria Stona''' také '''Marie Scholzová''', rozená ''Stonawská'', ([[1. prosinec|1. prosince]] [[1859]], [[Třebovice (Ostrava)|Třebovice]]<ref name="matrika">[http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=be8ad72c-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=138 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[30. březen|30. března]] [[1944]], tamtéž), byla německy píšící [[spisovatel]]ka a [[Básník|básnířka]].
'''Maria Stona''' také '''Marie Scholzová''', rozená ''Stonawská'', ([[1. prosinec|1. prosince]] [[1859]], [[Třebovice (Ostrava)|Třebovice]]<ref name="matrika">[http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=be8ad72c-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=138 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[30. březen|30. března]] [[1944]], tamtéž), byla německy píšící [[spisovatel]]ka a [[Básník|básnířka]].
Žila na svém rodném zámku v Třebovicích ve [[Slezsko|Slezsku]] (dnes městská část [[Ostrava|Ostravy]]). Okruhu významných lidí ze světa kultury, kteří se u ní po několik desetiletí scházeli, se říkalo ''Slezský Výmar''. Byla matkou sochařky [[Helena Železná Scholzová|Heleny Železné Scholzové]].
Žila na svém rodném zámku v Třebovicích ve [[Slezsko|Slezsku]] (dnes městská část [[Ostrava|Ostravy]]). Okruhu významných lidí ze světa kultury, kteří se u ní po několik desetiletí scházeli, se říkalo ''Slezský Výmar''.Prodvdala se ve svých 20.letech za Alberta Scholze, syna ředitele důlních a hutních závodů. Po sedmi letech strávených s manželem v Chropyni, kde se jim v roce 1882 narodila dcera Helena, opouští Marie Scholzová manžela a vrací se s dcerou k rodičům na zámek do Třebovic. Tam začíná literární dráhu pod jménem Maria Stona. V roce 1899 bylo její manželství rozvedeno. Byla matkou sochařky [[Helena Železná Scholzová|Heleny Železné Scholzové]]. V roce 1942 byla A. Hitlerem povýšena šlechtického stavu. Vdaná byla 2x, jejím druhým utajovaným manželem byl rakouský spisovatel Karl Erasmus Kleinert (1857 - 1933)
Žila na svém rodném zámku v Třebovicích ve Slezsku (dnes městská část Ostravy). Okruhu významných lidí ze světa kultury, kteří se u ní po několik desetiletí scházeli, se říkalo Slezský Výmar.Prodvdala se ve svých 20.letech za Alberta Scholze, syna ředitele důlních a hutních závodů. Po sedmi letech strávených s manželem v Chropyni, kde se jim v roce 1882 narodila dcera Helena, opouští Marie Scholzová manžela a vrací se s dcerou k rodičům na zámek do Třebovic. Tam začíná literární dráhu pod jménem Maria Stona. V roce 1899 bylo její manželství rozvedeno. Byla matkou sochařky Heleny Železné Scholzové. V roce 1942 byla A. Hitlerem povýšena šlechtického stavu. Vdaná byla 2x, jejím druhým utajovaným manželem byl rakouský spisovatel Karl Erasmus Kleinert (1857 - 1933)
Dílo
Das Buch der Liebe, 1888
Liebe einer jungen Frau
Klingende Tiefen, Neue Gedichte
Flammen und Fluten, Gedichte
König Eri, Ein Lied der Liebe
Menschen und Paragraphie
Erzählt und gesungen
Ludwig Jakobowski im Licht des Lebens
Der Rabenschrei, Roman einer Scheidung, 1907
Die Heidelerche und andere heitere Geschichten, 1910
Mein Dorf, Novellen und Skizzen aus Schlesien
Klein Doktor – Ein Kinderleben, 1918
Das Doppelfest im Ort, in: Rur-Blumen, 1923
Von Prag in die Provence über Strassburg, Verdun und Reims, 1922
Das schöne Spanien, eine Reise in 51 Bildern
Rodinná hrobka Marie Stony v TřebovicíchVor dem Sturz
Rachel, Roman, 2. Auflage Anzengruber Verlag Wien Berlin.
O du spaßige Welt der Frauen
Die wilde Wolhynierin, Roman aus der Ukraine, eine Anlehnung an die Lebensgeschichte der Cousine Maria Stonas Wilhelmine Ladislawa Koszyc (Kosietz), Tochter des Wenzeslaus Koszyc in Zywiec (Saybusch) in Galizien, damals ein Kronland der Österreich-Ungarischen Monarchie, 1922
Eine Fahrt nach Karpathorußland, 1936
Literatura
Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, Band III ( N – Sch) herausgegeben im Auftrag des Collegium Carolinum von Ferdinand Seibt, Hans Lemberg, Helmut Slapnicka, Oldenbourg Verlag München 2000, Seite 744.
Österreichisches Bibliographisches Lexikon, 11 mit Literaturangaben zu Maria Stona.
Josef Mühlberger: Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen 1900 bis 1939, Band 1.
Johann Nagl, Jakob Zeidler, Eduard Castle: Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte - Ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Band 3 und 4.
Franz Brümmer: Lexikon der deutschen Dichter und Prosaisten vom Beginn des 19.Jahrhunderts bis zur Gegenwart, Reclam, 1913.
Pelc, Martin. Maria Stona und ihr Salon in Strzebowitz : Kultur am Rande der Monarchie, der Republik und des Kanons. Opava : Schlesische Universität in Opava, 2014. 295 s. ISBN 978-80-7510-056-6.
Spratek, Daniel: Maria Stona a její evangelické kořeny. Přítel – Przyjaciel, 2015, roč. 68, č. 5, s. 8.
Rakouské císařství
Protektorát Čechy a Morava
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maria Stona na Wikimedia Commons
