Temporary Disabled. :) please Go back Zobrazení zdroje stránky Městské právo – Wikipedie www.fgks.org » Address: [go: up one dir, main page] Include Form Remove Scripts Accept Cookies Show Images Show Referer Rotate13 Base64 Strip Meta Strip Title Session Cookies Přeskočit na obsah Hlavní menu Hlavní menu přesunout do postranního panelu skrýt Navigace Hlavní stranaNápovědaPotřebuji pomocNejlepší článkyNáhodný článekPoslední změnyKomunitní portálPod lípouPodpořte Wikipedii Hledání Hledat Vzhled Vytvoření účtu Přihlášení Osobní nástroje Vytvoření účtu Přihlášení Stránky pro odhlášené editory dozvědět se více PříspěvkyDiskuse Zobrazení zdroje stránky Městské právo Přidat jazyky ČlánekDiskuse čeština ČístEditovatEditovat zdrojZobrazit historii Nástroje Nástroje přesunout do postranního panelu skrýt Akce ČístEditovatEditovat zdrojZobrazit historii Obecné Odkazuje semSouvisející změnyNačíst souborSpeciální stránkyInformace o stránceZískat zkrácené URLStáhnout QR kódPoložka Wikidat Vzhled přesunout do postranního panelu skrýt ← Městské právo Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku: Vaše IP adresa je v rozsahu, který byl zablokován na všech projektech nadace Wikimedia Foundation. Blokování bylo provedeno uživatelem Jon Kolbert. Uvedený důvod je Open proxy/Webhost: Visit the FAQ if you are affected . Začátek blokování: 24. 4. 2022, 01:16 Blokování vyprší: 24. 12. 2024, 01:16 Vaše současná IP adresa je 132.148.121.6 a blokovaný rozsah je 132.148.0.0/16. Prosím, uvádějte tyto údaje ve všech dotazech. Pokud se domníváte, že jste byli zablokováni omylem, můžete najít další informace a instrukce v globálním pravidle Žádné open proxy. Nebo pokud chcete blok prodiskutovat, vložte žádost o revizi na Meta-Wiki nebo pošlete e-mail do VRT fronty stevardům na adrese stewards@wikimedia.org. Výše uvedené údaje uvádějte ve všech dotazech. Můžete si zobrazit a zkopírovat zdrojový kód této stránky: == Městské právo v českých zemích == [[Soubor:Exhibition box with book of Třebíč city laws in exhibition 680 let městských práv v Třebíči v dobových písemnostech in Muzeum Vysočiny Třebíč in Třebíč, Třebíč District.JPG|náhled|Soupis městských práv města [[Třebíč]]e]] Na území českého přemyslovského státu ve [[13. století]] přišlo městské právo z německého prostředí a v rámci historického bádání tedy odpadá otázka formování městského práva a jeho vztah k raně středověkým útvarům městského či předměstského charakteru. Pro rozšiřování městských práv je typické vytváření okruhů jednotlivých právních souborů, tj. nově zakládané město přejímalo již hotový soubor práv jiného města a netvořilo si vlastní. Tyto okruhy byly ovlivněné i geograficky a na území českého státu se městské právo šířilo především ze [[Sasko|Saska]] a [[Slezsko|Slezska]] ([[Magdeburské právo|severoněmecký právní okruh]]) a také z jihovýchodu, z [[Bavorsko|Bavorska]] a [[Rakousko|Rakouska]] ([[Norimberské právo|jihoněmecký právní okruh]]). Výjimečně je prokázáno ovlivnění městského práva města Hodonína [[Uhersko|uherským]] okruhem [[Stoličný Bělehrad|Stoličného Bělehradu]], pravděpodobně pod vlivem královny [[Konstancie Uherská|Konstancie]], která při lokaci [[Hodonín]]a hrála důležitou roli. Vedle těchto dvou základních okruhů německých práv se odvíjely i menší okruhy měst, která převzala městská práva jiného českého města, ale i pro ta jako původní základ sloužila práva německá. Pokud město přijalo městské právo jiného města, bylo pak na ně po právní stránce vázáno a soud mateřského města pro ně sloužil jako vrchní instance, ke kterému směřovala odvolání a žádosti o [[naučení]]. Takto fungovala praxe až do vlády [[Václav IV.|Václava IV.]], který v roce [[1387]] zakázal městským soudům odvolávat se do zahraničí. Přesto se ještě poté některá města severoněmeckého právního okruhu výjimečně odvolávala do vzdáleného [[Magdeburg]]u, ačkoli místními centry byly už předtím jednoznačně [[Litoměřice]], resp. na Moravě [[Olomouc]]. Pro jihoněmeckou právní oblast byly typické volnější vazby a čtyři místní relativně samostatné okruhy (pražský, jihlavský, brněnský a znojemský), takže žádosti o naučení směřovaly jen k jejich centrům. Odvolací města zde ale nakonec zůstala také jen dvě, [[Staré Město (Praha)|Staré Město pražské]] a [[Brno]].<ref>Hledíková, Z., Janák, J., Dobeš, J. ''Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost''. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. {{ISBN|80-7106-709-1}} (dále jen „Hledíková, Janák, Dobeš (2005)“). S. 203 a 204.</ref> I když města přijala městské právo jiného města, docházelo postupem času k úpravám a doplnění, resp. k přikloněním se v některých prvcích právu jiného okruhu. Docházelo i v případě potřeby k vlastnímu dotváření práva a výjimečně i k přestoupení k jinému městskému právu (např. [[Kolín]]). Pramenem městského práva totiž byla zpočátku jen zakládací listina toho kterého města, v níž bylo také určeno, které město je pro ně vrchním právem, a později i různá [[Privilegium|privilegia]], která od panovníka obdrželo. Městské právo se ale dále vyvíjelo, a to především praxí jednotlivých [[Městský soud|městských soudů]], což bylo zachyceno v jejich právních sbírkách, jako byla např. brněnská [[kniha písaře Jana]]. Až později se objevily snahy o [[Kodifikace (právo)|kodifikaci]] a sjednocení městského práva. Prvním pokusem byla ''Práva městská'' [[Brikcí z Licka|Brikcího z Licka]] z roku 1534, závazným se však stal až [[Koldínův zákoník]] (''Práva městská království českého'', 1579), který se i přes to prosazoval jen postupně.<ref>Malý, Karel. ''Dějiny českého a československého práva do roku 1945''. Praha: Linde, 2003. {{ISBN|80-7201-433-1}}. S. 107–110.</ref> === Právní okruhy na území českého středověkého státu === * okruh měst s [[magdeburské právo|magdeburským městským právem]] (např. [[Uničov]], [[Bruntál]], [[Přelouč]], [[Hradec Králové]], [[Litoměřice]], [[Louny]], [[Kolín]], [[Kouřim]]) * okruh měst s [[norimberské právo|norimberským městským právem]] (např. [[Cheb]], [[Žatec]]) * okruh měst s [[Hlubčice|hlubčickým]] městským právem, které vycházelo z magdeburského městského práva (např. [[Hranice (okres Přerov)|Hranice]], [[Horní Benešov]], [[Uherský Brod]], [[Krzanowice|Křenovice]]) * okruh měst s uničovským městským právem, které vycházelo z magdeburského městského práva (např. [[Jevíčko]]) * okruh měst s opavským městským právem, které vycházelo z magdeburského městského práva (např. [[Brušperk]]) * okruh měst s olomouckým městským právem, které vycházelo z magdeburského městského práva (např. [[Hranice (okres Přerov)|Hranice]]) * okruh měst s jihlavským městským právem, které vycházelo z jihoněmeckého právního okruhu (např. [[Chrudim]], [[Kolín]], [[Čáslav]]) * okruh měst s brněnským městským právem, které vycházelo z městských práv [[Vídeň|Vídně]] a [[Enns|Enže]] (např. [[Uherské Hradiště]], [[Kroměříž]]) * okruh měst s pražským městským právem, tj. právem [[Staré Město (Praha)|Starého Města pražského]] === Obvyklé součásti městských práv v českých zemích === Za jeden z hlavních znaků institucionálního středověkého města je obecně chápáno právo na [[městský soud]] (''ius iudicii''), který zaručoval mj. dodržování všech ostatních práv a svobod. Obvyklou součástí souboru městského práva bylo i tzv. [[trhové právo]], které ovšem nebylo jednoznačně spojené s městským statusem, protože právo nekrálovského trhu (''ius fori'', ''ius forense'') již od [[12. století]] získávala i jiná místa s centrálními funkcemi, tzv. [[villa forensis|villae forenses]] (trhové osady). Obyvatelé města pak získali právo (ius civile), které je ustanovovalo plnoprávnými měšťany. === Působnost městského práva === Městské právo obvykle platilo v obvodu městských hradeb, ale mohlo se také vztahovat na předměstí a blízké vsi, aniž by jejich obyvatelé získali postavení [[Měšťanstvo|měšťanů]] (tzv. [[mílové právo]]). Městskému právu podléhali všichni obyvatelé města, pokud nespadali pod jinou vrchnost církevní či světskou, a to i v případech, že sídlili ve městě samotném. Osobních svobod pak nabývali nejen měšťané, ale všichni, kdo v městě dlouhodobě pobývali. Naproti tomu mimo jeho dosah byla vyčleněna tzv. ''[[Postranní právo|postranní práva]]'' jakožto zvláštní místní práva, které se uvnitř měst vytvořila zejména pod pravomocí [[klášter]]ních vrchností. Z městské jurisdikce byli vyloučeni i [[židé]], kteří podléhali přímo králi, resp. zvláštnímu židovskému rychtáři (ten řešil i žaloby křesťanů vůči židům, naopak žaloby židů vůči křesťanům soudil obvyklý městský soud). Vlastní soudnictví mělo také [[duchovenstvo]] nebo členové [[Univerzita|univerzitní obce]].<ref>Hledíková, Janák, Dobeš (2005). S. 211 a 216.</ref> Návrat na stránku „Městské právo“.
Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Blokování bylo provedeno uživatelem Jon Kolbert. Uvedený důvod je Open proxy/Webhost: Visit the FAQ if you are affected .
Vaše současná IP adresa je 132.148.121.6 a blokovaný rozsah je 132.148.0.0/16. Prosím, uvádějte tyto údaje ve všech dotazech.
Můžete si zobrazit a zkopírovat zdrojový kód této stránky:
Návrat na stránku „Městské právo“.