Válka Izraele s Hamásem
- Izraelsko-palestinský konflikt
- Izraelské osady
- Iron Dome
- Pásmo Gazy
- Západní břeh Jordánu
- Benjamin Netanjahu
- Mahmúd Abbás
- Hamás
- Fatah
- Hizballáh
- Izrael
- Palestina
Nikdo neví, kolik rukojmích ještě žije, přiznal vysoký představitel Hamásu
Nikdo neví, kolik ze 116 rukojmích, které radikální hnutí Hamás od 7. října nadále zadržuje v Pásmu...
Žijí v Kataru, nezajímáme je. Palestincům začíná Hamás ležet v žaludku
Kvůli dlouhým jednáním o příměří a propuštění rukojmích roste mezi Palestinci kritika hnutí Hamás,...
VIDEO: Izraelci používají na libanonské hranici středověký obléhací stroj
Na sociálních sítích se objevilo video izraelských vojáků, kteří na útoky přes severní hranici s...
Smrt Arabům! Pochod židovských extremistů Jeruzalémem na vlastní kůži
Bezvýchodná situace kolem izraelského tažení v Gaze je do značné míry i výsledkem rostoucího vlivu...
KOMENTÁŘ: Svět je proti Izraeli. Kudy ven ze slepé uličky?
Premium Postavení Izraele ve světě se každým dnem komplikuje. Po Mezinárodním soudním dvoru a Mezinárodním...
Komentáře a analýzy
KOMENTÁŘ: Svět je proti Izraeli. Kudy ven ze slepé uličky?
Premium Postavení Izraele ve světě se každým dnem komplikuje. Po Mezinárodním soudním dvoru a Mezinárodním...
Detaily operace Arnon. Izrael osvobodil unesené, svět se zlobí
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Izraelská armáda zachránila čtyři unesené občany. Kritici poukazují na mnoho obětí osvobozovací...
ANALÝZA: Prokličkuje se Izrael k mírové dohodě? Ukáže se, kdo to myslí vážně
Premium (Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli) Válka trvající osm měsíců vyvolává napětí jak uvnitř izraelské společnosti, tak na mezinárodní...
V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí
Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...
ANALÝZA: Válka mezi světem a Izraelem? Proč se po něm šlape a žádají sankce
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Od Izraele se v probíhajícím konfliktu s Hamásem část světa odvrací. Například zpravodajka OSN...
Časová osaStovky členů Hamásu pronikly do Izraele a během masakru zavraždily více než 1 200 lidí, Izraelců i cizinců. Teroristé se při útoku mučili, znásilňovali a použili násilí i proti dětem. Pro Židy jde o největší katastrofu od holokaustu. Šokovaný Izrael odpověděl bombardováním Pásma Gazy a pozemní operací tamtéž. Izrael a Libanon podepsaly historickou dohodu o námořní hranici, kterou jako prostředník pomohly dojednat Spojené státy. Spojené arabské emiráty (SAE) a Bahrajn podepsaly ve Washingtonu dohodu o navázání diplomatických vztahů s Izraelem. Jednalo se o třetí a čtvrtou arabskou zemi, které normalizovaly styky s židovským státem po Egyptě a Jordánsku. V říjnu pak normalizoval vztahy s Izraelem Súdán a v prosinci Maroko. Americký prezident Donald Trump představil politický mírový plán pro Blízký východ. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu plán uvítal, Palestinci ho odmítli. Spojené státy oficiálně přemístily své velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma a staly se první zemí světa s ambasádou ve Svatém městě. Izrael v reakci na ostřelování raketami podnikl operaci Ochranné ostří v Pásmu Gazy. Boje skončily příměřím s Hamásem. Zemřelo přes 2 140 Palestinců a sedm desítek Izraelců.
Začala izraelská operace Lité olovo v Pásmu Gazy s cílem přimět hnutí Hamás, aby přestalo ostřelovat izraelské území. Konflikt byl ukončen příměřím 18. ledna 2009, celkem přinesl na 1 300 mrtvých. Radikální hnutí Hamás ovládlo pásmo Gazy. Libanonské hnutí Hizballáh uneslo dva izraelské vojáky. Izrael poté zahájil letecké útoky v Libanonu a Hizballáh ostřeloval sever Izraele. Válka si do srpna 2006 vyžádala nejméně 1 400 mrtvých. V parlamentních volbách v palestinské autonomii vyhrálo radikální hnutí Hamás. Začal odsun Izraelců ze všech jednadvaceti osad v Pásmu Gazy a ze čtyř osad na severu Západního břehu Jordánu. Po osmatřiceti letech tak skončila izraelská okupace Pásma Gazy. Zemřel palestinský prezident Jásir Arafat. Vypukla druhá palestinská intifáda. Skončila v květnu 2005, zahynulo přes 4 700 lidí, z toho 80 procent Palestinců. Izrael se stáhl z bezpečnostního pásma na jihu Libanonu. Ve Washingtonu podepsána izraelsko-palestinská dohoda, takzvané memorandum Wye River, o rozšíření palestinské autonomie výměnou za bezpečnostní záruky Izraele. Izraelský premiér Jicchak Rabin zemřel na následky atentátu, který spáchal izraelský pravicový fanatik Jigal Amir. Ve Washingtonu podepsána dohoda (Oslo II.) o rozšíření palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu. Izrael a Jordánsko podepsaly mírovou smlouvu. Palestinský vůdce Jásir Arafat a izraelský premiér Jicchak Rabin podepsali v Káhiře dohodu o podrobnostech omezené palestinské autonomie. Ve Washingtonu podepsána dohoda (Oslo I.) mezi Izraelem a Palestinci o omezené palestinské autonomii a vzájemném uznání. Palestinci vyhlásili na územích okupovaných Izraelem nezávislý palestinský stát a implicitně uznali Izrael. Na okupovaných arabských územích vypuklo lidové povstání, tedy první intifáda. Ta trvala do září 1993. Izraelská operace Mír Galileji neboli první libanonská válka. Palestinci vedení Jásirem Arafatem byli vyhnáni. Izrael se z Libanonu stáhl v červnu 1985, na jihu si ponechal takzvané bezpečnostní pásmo. Izrael vrátil Sinajský poloostrov Egyptu. Ve Spojených státech podepsána egyptsko-izraelská mírová smlouva po jednáních známých jako Dohody z Campa Davidu. Izraelský premiér Menachem Begin a egyptský prezident Anvar Sadat za to dostali Nobelovu cenu za mír. Jomkipurská válka Egypta a Sýrie proti Izraeli. Útok v době, kdy Židé slavili svůj nejdůležitější svátek v roce, Izraelce přistihl nepřipravené. Z vojenského hlediska však nakonec válku vyhráli. Z pohledu politického se hovoří o výhře Egypta. Jedenáct izraelských sportovců zastřeleno palestinským teroristickým komandem na olympiádě v Mnichově. "Opotřebovací" válka Egypta proti Izraeli "Šestidenní" preventivní válka Izraele proti Egyptu a Sýrii. Izrael obsadil jordánský Západní břeh Jordánu i východní Jeruzalém, egyptský Sinajský poloostrov s Pásmem Gazy a syrské Golanské výšiny. Egypt zestátnil Suezský průplav, Izrael se připojil k britské a francouzské intervenci do Egypta a krátce obsadil Pásmo Gazy a Sinajský poloostrov. Vojska pěti arabských zemí zaútočila na Izrael a začala první izraelsko-arabská válka. Izrael vyhrál a rozšířil své území z 56 procent na 77 procent celkové plochy Palestiny. Pásmo Gazy zůstalo pod egyptskou kontrolou a východní část Jeruzaléma a Západní břeh Jordánu zase v rukou Zajordánského království. Na základě rozhodnutí Valného shromáždění OSN z 29. listopadu 1947 o rozdělení britské Palestiny na dva nezávislé státy (arabský a židovský) vyhlásil pozdější první izraelský premiér David ben Gurion v Tel Avivu stát Izrael. Zobrazit více Sbalit |
Videa o válce
VIDEO: Izraelci používají proti Hizballáhu katapult
Pro zobrazení videa musíte mít zapnutou podporu JavaScriptuNejčastěji hledáte
- Záhada nejen pro Izrael. Na jadernou velmoc útočí Jemenci v sandálech
- Nevíme, co se stalo, Izrael si vymýšlí, řekl Waters o útoku Hamásu
- Thunbergová u Izraelců skončila. Fotku s „antisemitskou“ chobotnicí stáhla
- Boží hněv 2: Mosad a Šin Bet jdou spolu po elitě Hamásu. Fauda ožívá
- Chtěli jsme poštvat arabské státy proti Izraeli, o lidi nám nešlo, přiznal Hamás
- ANALÝZA: Bomba pod Blízkým východem. Proč Hamás (a Írán) potřebují válku
- „Jsem fluidně rasistický.“ Parodie na propalestinské levičáky baví internet
- ANALÝZA: Žlutá hvězda to nezachrání. Proč Izrael ztrácí sympatie světa
- Od řeky k moři. Židovští fanatici cítí šanci na zrod Velkého Izraele
- „Mami!“ křičela dívka. V Gaze amputují i provádějí císařské řezy bez anestetik
- Historička: Islám zprvu neměl roli. Hamás využívá civilisty jako rukojmí