Jednoho dne je táta v Austrálii vezl ze školky a najednou poslouchá, jak se na zadním sedadle Jiřík ptá bráchy: „Tak co, plakals?“
„Jo, plakal. A ty?“
„Já taky.“
Maminka Tereza ujišťuje: „Vždycky ale šlo jen o chvilkové stavy, kdy se jim ve školce stýskalo. Nikdy se nestalo, že by další den jít nechtěli.“