Nedávno zveřejněná petice, která požaduje odstoupení rektorky Akademie výtvarných umění v Praze Márie Topolčanské, podle prorektorek a prorektora školy míchá věcné body s osobními útoky a dezinformacemi. V reakci, kterou v úterý zaslali iDNES.cz, uvedli, že specifikem tohoto generačního sporu je, že se starší umělci bouří proti mladým, což v minulosti bývalo naopak. Petice, kterou podepsalo přes 90 českých umělců, požaduje výměnu rektorky AVU, restrukturalizaci AVU a Národní galerie a také změny v Cenách Jindřicha Chalupeckého.
Drogy a aktivismus. Umělci ostře vystoupili proti směru AVU i Národní galerie |
Petici, která má k úternímu odpoledni už přes 1800 signatářů, podepsali například bývalý rektor AVU Milan Knížák, sochař Jaroslav Róna, David Černý, Jan Svěrák, architekt Josef Pleskot, Michal Rittstein nebo spisovatel Jáchym Topol. Text zveřejnila Barbora Šlapetová, manželka bývalého pedagoga AVU Lukáše Rittsteina, kterého loni Topolčanská odvolala za pokus o podvádění a neetické chování, jak rektorka uvedla v České televizi.
Podle petice současná AVU rezignuje na vzdělávací poslání „v zájmu nových krátkodechých ideologií a aktivistických tendencí poplatných době“. V dopise také autoři píšou, že akademie nyní nevede mladé lidi k vlastnímu uměleckému výrazu, ale k týmovému aktivismu. Jako příklad uvedli nedávnou uměleckou performanci vedoucí ateliéru Kateřiny Olivové, která před budovou AVU za zvuku technohudby nahá rozhazovala hlínu. K tomu AVU již dříve uvedla, že nahota k umění patří od prehistorie.
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie |
Reakci zaslali prorektor a prorektorky Jana Bernartová, Anetta Mocha Chisa, Šárka Krtková a Vít Havránek. Podle nich má být AVU místem setkávání osobností různých generací, identit, původů a zaměření. „Nebudeme proto věnovat rozsáhlý prostor vysvětlování, proč na AVU nevyučují jen staří muži a jejich žáci, ale mnohem širší spektrum osobností – považujeme to za samozřejmé,“ stojí v dopise. Redakce iDNES.cz oslovila s otázkami i rektorku Topolčanskou, ta se ale prozatím omluvila z důvodu nemoci a nabitého programu v souvislosti s obhajobami diplomových prací a následné vernisáže.
Rektorka AVU Maria Topolčanská v Událostech, komentářích: „Vážím si každé kritiky, ale veřejnost by měla znát kontext. Michael Rittstein je otcem vedoucího ateliéru, kterého jsem loni odvolala za pokus o podvádění a neetické chování. Autorkou petice je manželka tohoto pedagoga.“
Podle prorektorek a prorektora studenti AVU patří ke generaci, jejíž pohled na svět se velmi liší od generace dnešních padesátníků či šedesátníků. „Střet starého s novým je v uměleckém světě přirozeným, periodicky se opakujícím úkazem. Specifikem současné situace je pouze fakt, že zde se dříve narození bouří proti mladým, obvykle tomu bývá naopak,“ dodali zástupci akademie.
Také se odvolali na vyjádření Studentské komory Akademického senátu AVU, ve kterém studenti petici označili za neinformovanou a v mnoha bodech dezinformační. Informací v petici, že na výjezdu ateliéru loni zemřeli dva studenti AVU se zabývá předžalobní výzva – podle prorektorů neměla událost souvislost s aktivitami AVU.
Petice se dále věnuje i změnám v Cenách Jindřicha Chalupeckého, které byly oceněním umělcům do 35 let. Skupině umělců vadí to, že se cena změnila na nesoutěžní a že se zrušil věkový limit pro oceněné. Jak uvedla ČTK, ředitelka ceny Karina Kottová petici nepovažuje za konstruktivní formu kritiky, text podle ní obsahuje řadu chybných informací a neetických osobních útoků. Ve vyjádření upřesnila, že se hlavní cena nezrušila, ale rozšířila se. Uvedla také, že se na změnách a udílení cen podílí správní rada a mezinárodní porota.
Matoucí a nepřesné, zní z Národní galerie
Autoři petice kritizovali i současný stav Národní galerie pod vedením Alicje Knast. „Samozřejmě to řešíme, ale v petici jsme nebyli přímo osloveni my, ani nám nebyla signatáři zaslána,“ uvedla pro iDNES.cz ředitelka Národní galerie. „Tedy spíše odpovídáme na dotazy novinářů a budeme o tom samozřejmě případně mluvit s naším zřizovatelem, Ministerstvem kultury, pokud si to bude přát.“
Knast dále uvedla, že podepsaní jsou respektované osobnosti české kulturní a umělecké scény, kterých si Národní galerie váží. „Upřednostnili bychom ale přímé oslovení či výzvu ke schůzce nebo debatě a především přesnější, méně osobní argumenty,“ komentovala nařčení z petice. Jedenapadesátiletou Polku totiž petenti viní z neznalosti zdejšího kulturního prostředí a nulové snahy spolupracovat s českými umělci. „Celou instituci strhává do bezvýznamnosti a ohání se nejpomíjivějšími současnými ideologiemi, z nichž naprosto nejabsurdnější je její pokus o dekolonizaci české kultury, jež je hlavní téma českého pavilonu v Benátkách,“ uvádí doslova petice.
„Informace v petici jsou velmi matoucí a nepřesné. Proč se text soustředil jen na téma „dekolonizace“ a na instalaci v Evy Koťátkové na benátském bienále (což je mimochodem úspěšný projekt, vybraný mezinárodní odbornou porotou z více jak dvaceti návrhů), to netuším,“ komentovala Knast kritiku, která si brala na paškál právě českou instalaci v Benátkách.
Knast už dříve uvedla, že neměla na výběr projektu žádný vliv, protože jej vybrala odborná porota. Dodala, že se domnívá, že jde částečně o generační spor, protože signatáři dopisu jsou z jiné generace než autorka Koťátková. Americký časopis Artnews zařadil český pavilon a projekt Koťátkové do deseti nejlepších pavilonů bienále.