Režie:
Ava DuVernayScénář:
Paul WebbKamera:
Bradford YoungHudba:
Jason MoranHrají:
David Oyelowo, Carmen Ejogo, Common, Tom Wilkinson, Giovanni Ribisi, Tim Roth, Oprah Winfrey, André Holland, Omar J. Dorsey, Lorraine Toussaint (více)Obsahy(1)
Pravdivá kronika líčící průběh bouřlivých tří měsíců v roce 1965, kdy Dr. Martin Luther King vedl riskantní nebezpečnou kampaň cílenou na zajištění rovného volebního práva a postavil se tváří v tvář násilným protivníkům. Grandiózní pochod ze Selmy do Montgomery vyvrcholil podepsáním zákona o volebním právu prezidentem Lyndonem Johnsonem a znamenal jedno z nejvýznamnějších vítězství pro hnutí za občanská práva. Film vypráví příběh o tom, jak uctívaný vůdce a vizionář Dr. Martin Luther King a jeho bratři a sestry z černošského hnutí docílili společenských změn, které navždy změnily dějiny. (mac000)
(více)Videa (43)
Recenze (78)
Marthin Luther King bol bezpochyby veľkou osobnosťou, umiernenou, bojujúcou za práva a slušný život. Realita je ale aj po 50 rokoch stále iná. Dnes majú černosi v USA všetko. Dokonca aj prezident je čierny, pre zákonom nie sú nijak segregovaní ani diskriminovaní, výrazná časť celebrít, umelcov, lekárov a aj policajtov, sú černosi. Napriek tomu stále počúvame, ako sú veľmi utláčaní, dokonca aj tento rok nejaký trápny bojkot oscarov, pretože nemajú nominovaného černocha. Nie sú nominácie na oscara náhodou za filmový výkon? Alebo ide o farbu pleti? V tom prípade je na čase, aby sa majitelia klubov NBA začali zamýšľať nad nasledujúcim draftom, pretože ak nebude hrať ligu aspoň polovica belochov, to sa majú právo fakt naštvať. ()
Nejzajímavějším aspektem Selmy je nedotažený pokus o vyprávění pomocí zpráv FBI, zbytek filmu je totiž ryzí životopisná rutina. Rutina řemeslně výtečně odvedená, ale zoufale jí chybí jakákoliv vážnější snaha vybočit z řady. Naopak se až příliš hlasitě hlásí ke střednímu proudu bezpohlavními motivačními řečmi (neplést s proslovy Dr. Kinga) a dojímavou hudbou, a ani se nepokouší ukázat stinné stránky doby, ani komplikovanou politickou situaci. A mně takové jednostranné prvoplánové útoky na svědomí lezou krkem. ()
Nezáživná, nudná až otravná reklama na negry plná srdcervoucích gospelů, slizkých a nenávistných bělochů a kultivovaných a vzdělaných čokoládových sympaťáků, co se jen snaží mírumilovně vydobýt volební právo pro negramotného strýčka Toma, kterému to je sice normálně úplně u prdele, ale když mu bratr Doktor Kudlanka přinese korálky a zrcátko, na povel i zabečí a odhodlaně bojuje za všechny ty ideály, ať už to slovo znamená cokoliv. „Tvůrci“ však nějak opomněli fuckt, že všude byla prdel o dvou půlkách, a dost nestranně nám servírují jen tu vyvoněnou karamelovou „realitu“. Z žumpy zapomnění kvůli tomu vylezla dokonce i bulvární hyena Oprah, která dodnes zaslouží tak maximálně otřískat držku o práh. A tak se například nedozvíme, že ten slavný mučedník Džimilí Džexn, jehož údajná „vražda“ vlastně spustila ty Královy střevní pochody, nebyl ve skutečnosti až takový sladký a téměř evropsky vypadající černoušek jako věchýtek, nýbrž dost hustá gorila, která prý při zatýkání sahala po zbrani. Než mě zase nějaký ten sveřepý ochránce lidských práv či zarytý kocábista obviní ze svého obýváku v árijské čtvrti z rasizmu, chtěl bych podotknout, že jsem pro jakoukoliv integraci a asimilaci jakkoliv vybarvené menšiny, například ťamany považuji za naprosto pohodové opičky, pokud tato žije v souladu s kulturou a morálními zásadami majority. Jinak je samozřejmě nikdo nenutí, Afrika nebo Pandžáb jsou dost velké na to, aby je pojmuli zpět a umožnili jim obsypanými mouchami živořit dle vlastních představ. A teď je, myslím, ta pravá chvíle na památná slova guvernéra Alabamy Wallace, která zazněla v 01:47:00: „Nejdřív chtějí sedět vepředu v autobuse, potom chtějí ovládat parky, pak veřejné školy, volební právo a nakonec požadují sociální dávky bez práce.“ Vcelku mrazivá analogie. Už teď tu máme Samkovou a je jen otázkou času, kdy se objeví nějaký Dezider X či snad nedejbože Žán Kalvín Žiga Džipsyking a dají nám tu naši oprávněnou netoleranci pěkně sežrat. Pamatujete, jak jsme je před pár lety strašlivě týrali pětadvacetilitrovou sociálkou a porušovali jejich lidská práva, protože jsme se nechtěli vzdát barevných kovů jen tak zbůhdarma přivádějících elektřinu do našich obydlí a ani rádií z našich Oktávií? Naštěstí tehdy zasáhla ta úžasná, altruistická a tolik tolerantní Kanada a s velkým mezinárodním humbukem jim otevřela svou náruč a sociální srdce. Hrozná politická ostuda. Rok se s rokem sešel, Kanaďanům začaly mizet kanálové poklopy a hrdí Římané tam odmítali veškerou nabízenou práci, protože jsou přece se svými obvyklými sedmi třídami zvláštní školy na pomocné stavební práce, mytí aut nebo kopání za Telekom příliš překvalifikovaní, což nepochybně porušuje jejich základní práva a pošlapává jejich svobody, a najeli tam tedy na svůj léty praxe k dokonalosti dotažený obvyklý chléb vezdejší – čorki a socialku. Ti hodní Kanaďáné z toho byli naprosto rozčarovaní, vždyť je přeci zachránili před brutální genocidou v nějaké východoevropské prdeli, nevděčníky jedny!! A tak nám je začali potichoučku s díky vracet a pro jistotu do zvýhodněného balíčku přidali i ty, co už tam byli před tím velkým Exodem. Nevím jak vy, ale já nezaregistroval jedinou z těch bezpáteřních mrdek, tedy pardon, chtěl jsem ve skutečnosti říct „ani jediného člena naší politické reprezentace“, která by se proti tomu jakkoliv ozvala. Co naplat, soudobý trend benevolentní politiky EU z nás chce mít roztomile Sdružené barvy Benetonu obývající jeden velký šťastný Chánov, mimo který bude nadále žít jen ta nádherně tolerantní a tolik pragmatická garnitura, která s šestnáctičlennou rodinou Červeňákových v životě nebydlela ani ve stejné čtvrti, natož v jednom baráku. No nic, trochu jsem dnes šádvelovsky ujel, tak sorry, je čas už jen podotknout, že ta zkurvená, afektovaná a nudná zrůdnost pro artové anální dobrodruhy s názvem Birdman musí být okamžitě zničena, a jít do prdele. () (méně) (více)
Selma aka Lincoln pre tohtoročnú sezónu Oscarov. Ďalší stroho sfilmovaný dejepisný výklad a ešte aj tá učebnica dejepisu na základnej škole je oproti Selme záživnejšia. Selma je film, ktorý ide takmer ruku v ruke s Lincolnom. To je scénu po scéne rozpohybovaná látka z hodín dejepisu (v amerických školách, nie našich), do ktorej bolo vybraných pár základných myšlienok o utlačovaní černošskej menšiny v 60. rokoch v USA a ktoré nesiahajú ďalej ako za všeobecné povedomie, ktoré o udalostiach má bežný človek. Filmu tak chýba nejaký prekvapivý moment a iba prednáša už sto krát počuté. Dej sa navyše zameriava na veľmi obmedzené obdobie Kingovho života, kde neponúka širší pohľad na udalosti a túto pomerne krátku etapu (aj keď zásadnú, to neupieram) rozmazáva dlhé dve hodiny. Samozrejme za doprovodu černošských gospel piesní. To už sa ani nedá nazvať klišé, ale skôr absolútne sterilnou, neprekvapivou, predvídateľne natočenou dejepisnou prednáškou. Po filmovej stránke lineárna, nezáživná a úplne obyčajne vyrozprávaná a zrežírovaná biografia, respektíve iba časť života Martina Luthera Kinga, ktorá aj napriek téme ktorú spracováva nedokáže vyvolať ani záchvev akejkoľvek emócie (za černošské etniku síce hovoriť nemôžem, ale minimálne u nikoho iného to nemôže emočne fungovať). Na zabitie času počas hodín dejepisu asi vhodné, ale inak zbytočné. Oscarové nominácie v tomto prípade skutočne len zo zvyku, respektíve z politickej korektnosti kvôli téme ktorej sa film venuje, ale nie kvôli kvalitám samotného filmu. Dokonca ani výkon Davida Oyelowa mi neprišiel nijako oslniví, Martina Luthera Kinga Jr. mu je síce veriť od prvého momentu, ale celé dve hodiny uhrá s jedným výrazom. Ale to bude skôr chyba látky, ktorá mu neponúka možnosť nejako výrazne zažiariť. CELKOVO: 2* (4/10) ()
Dobrá práca, veľmi dobrá! Životopisné filmy síce napísal sám život, ale dať to všetko do nejakého 2-hodinového rámca a pritom prihliadať na všetky dôležité okolnosti, to nie je nikdy ľahká úloha. Ale myslím, že Ava DuVernay zvládla tie tri búrlivé mesiace v Alabame spracovať celkom vydarene, hoci aj tu bolo niekoľko hluchých miest, bez ktorých by sa príbeh zrejme zaobišiel. Občas tomu chýbal spád, ale v tej chvíli to zachraňovali viaceré pozoruhodné dialógy medzi vodcami, ale i odporcami Lutherovho protestného hnutia. David Oyelowo v roli Martina Luthera Kinga bol vynikajúci, až mi príde nepochopiteľné ako ho mohla minúť nominácia na Oscara za najlepší mužský herecký výkon v hlavnej úlohe. A mimochodom, ten song "Glory" od Johna Legenda ft. Common je vynikajúci (horúci kandidát na Oscara za najlepšiu filmovú pieseň). ()
Galerie (33)
Photo © StudioCanal
Zajímavosti (8)
- Filmový představitel Kinga, David Oyelowo, se snažil získat roli celých 7 let. (Dementra)
- Původně měl film režírovat Lee Daniels a obsazení bylo skutečně hvězdné. Hugh Jackman se měl objevit jako šerif Jim Clark, Liam Neeson měl ztvárnit prezidenta Lyndona Johnsona, Robert De Niro guvernéra George Wallace, Cedric the Entertainer jako ministr a aktivista Ralph Abernathy a také Lenny Kravitz jako aktivista Andrew Young. Nakonec z Danielsovi vize sešlo a režisérského kormidla se chopila Ava DuVernay, která z původně zamýšlené sestavy dala šanci jen Davidu Oyelowi, který ztvárnil roli Martina Luthera Kinga Jr. (Tristan Rafael)
- Carme Ejogo hraje Corettu Scott Kingovou již podruhé. Poprvé to bylo ve filmu Boycott (2001). (..Lucas..)
Související novinky
Oscary 2015 - výsledky
Oscarová plichta. Víceméně. Americká akademie umění a věd vybrala nejlepší film minulého roku a je jím Birdman mexického režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárritu. Birdman získal celkem čtyři sošky,… (více)
Oscarové nominace 2015
Oscarové nominace jsou na světě. Letošní 87. ročník bude především duelem Grandhotelu Budapešť a Birdmana, jež čeká zápolení o devět sošek. Osm si jich může odnést Kód Enigmy, šest Chlapectví nebo… (více)
Reklama