Základem pro příjemné bydlení v podkroví je dobře zateplená střešní konstrukce. Ne každá půda je ale k rekonstrukci vhodná. Krov nemusí vyhovovat tvarově ani staticky, a předtím než podniknete jakékoliv unáhlené kroky s vyřizováním koupě a podobně, pozvěte si na jeho obhlídku statika a zároveň přizvěte i zkušeného architekta. Více v článku Rekonstrukce podkroví.
Aplikace zateplovacích systémů ETICS dnes patří k běžným standardům většiny staveb rodinných i bytových domů. Vedle zcela prokazatelných ekonomických úspor však zateplení nabízí také možnost kreativního ztvárnění finální fasády pomocí keramických a dekorativních obkladů.
Většina již realizovaných staveb se šikmými střechami využívá podkrovní prostory pro bydlení. Domy, které se v České republice postavily před rokem 2000, nyní stojí před složitou otázkou – jak dosáhnout maximální úspory tepla?
Nedílnou součástí kontaktního zateplovacího systému jsou lepicí a stěrkové tmely – jednosložková sypká hmota určená k rozmíchání ve vodě.
Zateplování budov kontaktním zateplovacím systémem (ETICS) se ve větší míře začalo provádět na začátku 90. let. V té době bylo běžné, zateplovat tloušťkou 50 – 80 mm, což odpovídalo tehdejším standardům a požadavkům na zateplení.
Jak vytvořit podhledy v suterénních místnostech jako jsou prostory typu podzemních garáží, dílen, kotelen a sklepů, kde nejsou tak vysoké nároky na kvalitu finálního povrhu a celkový design, ale zároveň zde musí být dodrženy základní požadavky zateplování?
Hmoždinky v zateplovacím systému ETICS jsou potencionální tepelné mosty, jenž mohou přinést jen komplikace. Jak tento problém vyřešit a vytvořit co nejefektivnější obálku budovy?
Běžné zateplovací systémy umožňují různé povrchové úpravy. Co ale dělat v případě, pokud je požadavkem finálního povrchu domu keramický dekorativní obklad? Baumit nabízí řešení v podobě zateplovacího systému Baumit Ceramic.
Představovat Čechům princip zateplení by se mohlo zdát zbytečné. Drtivá většina obyvatel naší země jej totiž podle průzkumu sdružení EPS ČR považuje za ekonomicky výhodné, a myslí si to i ti, kdo dosud „nový kožich“ na svém domě nemají. Do pěti let plánuje zateplit 36 % Čechů v dosud nezateplených domech. Pojďme si nyní představit, jaké druhy tepelné izolace lze na českém trhu pořídit.
Bytové domy v České republice s výjimkou Prahy mohou ode dneška žádat o peníze z nového programu Zateplování, který je určen na energetickou modernizaci. K dispozici je v první fázi 600 milionů korun, poskytované úvěry jsou bezúročné. Na dnešním setkání s novináři to řekla ředitelka Státního fondu rozvoje bydlení Hana Pejpalová.
Na lepení tepelněizolačních desek v rámci zhotovení vnějších tepelněizolačních kontaktních systémů lze kromě klasických lepicích malt použít nízkoexpanzní polyuretanové lepidlo. Podklad musí být před aplikací tepelněizolačních desek čistý, suchý, pevný, bez volných částic prachu, mastnot, oleje a námrazy.
Opravu mechanického lokálního poškození vnějšího tepelněizolačního kontaktního systému (ETICS) je třeba provést co nejdříve po poškození, aby nevzniklo druhotné poškození vlhkostí, která může pronikat narušenou povrchovou úpravou do tepelněizolačního systému.
Vnější tepelněizolační kompozitní systémy Baumit je možné použít na všech obvyklých stavebních minerálních podkladech (příp. dřevěných, dřevocementových atp.). Podklad musí být vždy suchý, dostatečně vyzrálý, pevný a zbavený nečistot. Statické trhliny na fasádě lze bez obav zakrýt jen v tom případě, že již nejsou aktivní.
Zateplení podlahy půdy patří mezi nejefektivnější, a přitom často opomíjené použití tepelné izolace v domě. Teplo stoupá vzhůru a v případě nezateplené podlahy se hromadí v půdním prostoru. Pokud tento prostor využíváme k bydlení, máme izolaci ve střešní rovině a není nutné podlahu půdy izolovat.
Monolitický beton většina vnímá jako konstrukční materiál pro základy budov nebo pro konstrukce určené pro další povrchové úpravy. I beton ale může hrát v prostoru prim jako estetický materiál, navíc bez nutnosti dalšího zateplování.
Společnost Tondach letos své portfolium rozšiřuje o tepelněizolační systém iRoof. S předstihem tak vytváří podmínky pro realizaci střech po 1. lednu 2020, kdy podle požadavků směrnice 2010/31/EU bude nutné, aby novostavby byly realizovány jako tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie.