Jeden z výrobních závodů obuvnického impéria Baťa se nachází v kanadském městě Batawa, vzdáleného 175 km východně od Toronta. Město na řece Trent v provincii Ontario bylo založeno v roce 1939 pod patronací Tomáše Bati, syna Tomáše Bati, slavného zakladatele obuvnického koncernu ve Zlíně. Tomáš Baťa jr. se do Kanady vystěhoval z rodného Československa a Batawa byla vlastně jakousi náhradou baťovského Zlína.
Kolonie vil v pražských Vinohradech, jejíž zastavovací plán, hmotové a dispoziční řešení domů zpracoval architekt František A. Libra, si dodnes uchovává atmosféru prvorepublikového bydlení. Přestože investor jednu z vil postupně proměnil na kancelářský objekt, architektům z ateliéru edit! se podařilo prostory vily provozně a vizuálně sjednotit, zachovat historické prvky a současně vnést soudobé architektonické řešení.
Na počátku byl sen Vlastimila Nešetřila o funkčním vinařství v srdci Znojma. Dnes se v renesančním domě na znojemském náměstí víno vyrábí, degustuje i prodává, současně je zde rovněž prostor pro pořádání akcí a ubytování hostů. Vše na jednom místě. Cesta k tomuto „vinnému centru“ však nebyla jednoduchá.
Objekt Mlýnice, postavený v 60. letech minulého století, se nachází v bývalém bratislavském brownfieldovém areálu Lehkých stavebních hmot. Původně sloužil jako mísírna příměsí do betonových kvádrů, ovšem v roce 1992 byla výroba ukončena a stavba začala chátrat. O třináct let později se však situace s příchodem investora změnila.
Vytvořit sídlo pro mezinárodně úspěšnou sklářskou a designérskou firmu, ve městě známém pro svou sklářskou tradici, je výzvou. Architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch z ateliéru ov architekti dokázali přinést architektonické řešení, které se opírá o historii a ukazuje sebevědomou budoucnost.
Rodný dům zasněného pražského spisovatele najdete v bezprostředním sousedství barokního chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Franz Kafka se v domě narodil roku 1883. Dům o několik let později vyhořel, v roce 1904 postavil architekt Osvald Polívka na jeho místě novou, starým domem důsledně inspirovanou secesní budovu. Zatím poslední zásadní rekonstrukcí prošel Kafkův dům v roce 2019.
Zámecký areál Hradec nad Moravicí v jižním Slezsku patří svou rozlohou k největším v České republice. Kromě Červeného zámku, o němž bude dnes řeč, zahrnuje rovněž Bílý zámek, Bílou věž a park. V roce 2001 byl tento zámecký komplex prohlášen Národní kulturní památkou.
Každá rekonstrukce může změnit stavbu v kladném i negativním smyslu. V závislosti na stavu nemovitosti může jít o přestavbu nebo pouze o „kosmetické“ úpravy vedoucí ke zvýšení její kvality. V druhém případě získá majitel jako bonus duchovní i materiální „nadstavbu“ danou dosavadní existencí objektu. Podobně jako historický dům Unger v širším centru Znojma, jenž si renovací podržel mnoho ze své letité krásy. Naštěstí.
Designové článkové radiátory vysoké kvality Zehnder Charleston jsou ideálním řešením pro rekonstrukce – nejen domů s mimořádnou architektonickou i kulturně-historickou hodnotou.
Na Pustevnách v Beskydech se dnes po šesti letech od požáru v roce 2014 otevřel obnovený Libušín.
Patříme mezi šťastné národy, jež nacházejí na každém kroku připomínky historie své země, svých kořenů.
Tento článek bude o Praze, mimopražští prominou. Je to proto, že Praha je město jedinečné, a proto také otázky ochrany nemovitých památek a stavění nových jsou zde jedinečně složité.
Nový stavební zákon nezamezí těm nejhorším černým stavbám, bez povolení půjde stavět i dále. Dodatečné povolení půjde získat v případě, že stavba začne v dobré víře. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS). Předkladatel zákona ministerstvo pro místní rozvoj neakceptovalo podle něj v připomínkách navrženou změnu, která černým stavbám měla zamezit.
Ministerstvo kultury (MK) odmítlo zrušit památkovou ochranu pražského železničního mostu mezi Smíchovem a Výtoní. Majitel chtěl ochranu sejmout kvůli opravě, dříve se mluvilo i o úplném nahrazení mostu novým. Rozhodnutí ministerstva zatím není pravomocné a běží lhůta na odvolání, sdělila ČTK mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová.
Obnova budovy z 20. let 20. století do důstojné podoby očištěné od nevhodných úprav ze 70. a 80. let navrátila do Jičína kulturní prostor, který se záhy stal jedním z nejnavštěvovanějších kin v Čechách.