Životnost konstrukcí, která je plánována obvykle na 50 až 100 let, je spojena s odpovídající údržbou konstrukce. Současně by tedy měla být vyžadována obdobná životnost i od všech dílčích použitých materiálů. To je v mnoha případech nereálné, nebo se při realizaci konstrukce počítalo právě s odpovídající údržbou a případně obnovou dílčích součástí konstrukce resp. objektu. To je částečně úkol pro obor sanací staveb.
Běžné řešení hydroizolací pod úrovní terénu a jejich napojení na nadzemní soklovou část odolnou proti ostřikové vodě sebou přináší celou řadu problémů, protože zde dochází ke kombinaci izolací na bázi bitumenů (asfaltů) pro podzemní část, a minerálních izolací pro nadzemní část. A právě napojení mezi těmito dvěma systémy je kritickým místem, kde dochází pravidelně k defektům, a to zejména z důvodu problematického navázání minerálních materiálů jako jsou omítky, lepidla atd. na asfaltové izolace.
Kvalitně provedená hydroizolace je podstatná pro každou stavbu a každý domov. Nekvalitní provedení po čase v místnostech, jako jsou sklepy a suterénní konstrukce, nevyhnutelně vede k degradaci materiálu a vytvoření plísní, které mají negativní vliv na kvalitu vnitřního prostředí a pohodu uživatelů objektu. Je proto na místě hydroizolaci provést správně hned napoprvé!
Většina konstrukcí umístěných pod úrovní terénu se musí vypořádat s přítomností vody. U nových staveb je postup zřejmý. Konstrukce je potřeba izolovat a zajistit, aby nedocházelo k vnikání vody do konstrukcí, anebo alespoň vnikání vody eliminovat tak, aby nezpůsobovalo degradaci konstrukcí (např. bílé vany). Jedná se také o nastavení požadavků a podmínek vnitřního prostředí.
Jaký je rozdíl mezi betonovou a pálenou taškou a jaké jsou největší klady a zápory jednotlivých druhů krytin, to je poměrně častá otázka. Ve výsledku však rozdíly nejsou velké a výběr je věcí preference.
Pro správnou a dlouhodobou funkci novostaveb i rekonstrukcí je bezpodmínečně nutná dokonalá izolace proti vnikající vlhkosti. Velmi účinným opatřením je aplikace asfaltových izolací. Vedle již tradičně používaných asfaltových pásů bývají čím dál častěji používány i hydroizolační stěrky na bázi bitumenů, které přináší oproti pásům celou řadu výhod.
Pro efektivní ochranu podlah sklepů, garáží, teras balkonů nebo spodních částí staveb před vlhkostí je vhodné použít např. gumoasfaltovou hydroizolaci. Před aplikací gumoasfaltové hydroizolace je potřeba na podklad nanést vhodný penetrační nátěr (gumoasfaltovou penetraci). Podklad musí být soudržný, pevný, bez jakýchkoli nečistot (prachu), bez ostrých hran a stojaté vody.
Je jedno, jestli se jedná o pojízdné silážní zařízení, kejdové stavební objekty, zařízení na výrobu bioplynu, stoly na krmení nebo dojicí stání – nejvíce používaným materiálem pro tyto stavební objekty je beton. V důsledku neustálého a rozmanitého využívání jsou ovšem stavební objekty ze železobetonu vystavovány četným fyzikálním, chemickým a mechanickým namáháním, které mohou beton trvale poškodit a v extrémním případě mohou vést i k totálnímu selhání celkové železobetonové konstrukce.
Pro vytvoření hydroizolační vrstvy pod keramické obklady a dlažbu, obkladové desky nebo dlažbu z přírodního kamene v sprchových koutech, koupelnách, závodních kuchyních či na balkonech a domovních terasách je možno použít různé systémy. Jedním z nich je zabudování izolační a zpevňující podložky. Jejím použitím se vytvoří vodotěsná, alkáliím odolná vrstva a zároveň se přemostí trhliny v podkladu.
Podlahy a stěny, které přicházejí pravidelně do kontaktu s vodou (sprchový kout, stěny nad umyvadlem a vanou, stěny a podlahy ve veřejných lázních), vyžadují dokonalé utěsnění. Jedná se např. o zdi za vanou, sprchou nebo kolem umyvadla, které patří k nejvíce namáhaným plochám v koupelně. Dalšími problematickými místy mohou být odpadové výpusti a odtokové kanály, kde je dobré utěsnění podkladu nezbytné.
Při výběru hydroizolačního systému na izolování základové desky, příp. základů pod úrovní terénu jsou rozhodující existující základové poměry, jakož i podkladový materiál, na který se bude aplikovat. Praktickou alternativou k tradičním řešením izolace stavby pod úrovní terénu (základových konstrukcí) jsou hydroizolační systémy na bázi bitumenu. Jedním ze systémových řešení na izolování základových desek či stavebních konstrukcí umístěných pod úrovní terénu je samolepicí bitumenová fólie, která je kromě ochrany před zemní vlhkostí určena i k ochraně před radonem.
Rozhodujícím parametrem bezproblémového bydlení je zcela jistě vhodně navržené a správně provedené utěsnění spodní stavby proti pronikání vlhkosti a vody. Za povšimnutí stojí, že drtivá většina reklamací nesprávně provedených hydroizolací ve stavebnictví má základ právě v následném působení vlhkosti, ať se jedná o kroucení dřevěné podlahy, boule na PVC podlahovině, nebo třeba vlhnutí stěn s postupným opadáváním malby a omítky. Za vším je třeba hledat vlhkost, ať už způsobenou pochybením při návrhu realizace, nedodržením technologického postupu utěsnění spodní stavby, nebo prostým uspěcháním výstavby.
Zachování hodnoty stavebního díla zahrnuje více než jen vysušení vlhkých zdí. I přes zásadní význam komplexního konceptu renovace pro zachování hodnoty stavebního díla se v praxi často jednotlivé škody posuzují samostatně – a jejich vzájemné působení v souvislosti s celkovým objektem se nezohledňuje a podceňuje. Následné škody a další investice jsou odstranitelná rizika, kterým lze zabránit vhodnými a komplexními renovačními koncepty.
Dvousložková pružná cementová rychleschnoucí hydroizolační membrána Mapelastic Turbo spolehlivě slouží k vodotěsné ochraně koupelen, balkonů a teras. Její největší předností je možnost aplikace bez ohledu na roční období a povětrnostní podmínky. Je možné ji aplikovat dokonce i na původní podlahy. Vhodná je i na ne úplně suché povrchy, avšak za předpokladu, že jsou dokonale vyzrálé. Je možné ji aplikovat již při teplotě od +5 °C.
S technologickým rozvojem oboru stavební chemie, stejně jako s otevřením se trhu novým technologiím, se při utěsňování českých staveb proti vlhkosti stále častěji uplatňují bezešvé stěrkové izolace. Na rozdíl od hydroizolačních povlaků ve formě pásů nabízejí stěrkové izolace jednodušší a rychlejší zhotovení, odpadá množství rizikových detailů ve formě prostupů, koutů, rohů a napojení a současně jsou dlouhodobě prověřeny praxí, jejich historie například na německém trhu sahá do šedesátých let minulého století.