Dnešní Národní muzeum vzniklo založením Vlasteneckého musea dne 15. 4. 1818 díky úsilí českých vlastenců a mecenášů. Mezi mnohými osobnostmi spjatými s touto naší přední vědeckou institucí můžeme jmenovat Kašpara Mariu hraběte ze Šternberka, Františka Palackého, Jana Evangelistu Purkyně, F. L. Riegera, Joachyma Barranda ad.
Střechy jako všechno kolem nás podléhají v určitých obdobích modním trendům. Například před rokem 1989 měly rodinné domy téměř bez výjimky ploché střechy. Pořídili-li jste si však dům se šikmou střechou (hlavně proto, aby jste si vybudovali podkrovní bydlení), pak jeho pravděpodobné stáří bude nejméně sedmdesát let.
Solnice je název pro pozdně gotickou budovu na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. Postavena byla v roce 1531 jako skladiště obilí, později však byla využívána jako městská zbrojnice a ještě později jako úložiště soli. Podle svého posledního využití dostala i své jméno.
V průběhu životnosti konstrukce dochází k celé řadě problémů, které mají vliv na její trvanlivost. V případě výskytu statických poruch, jako jsou trhliny, nadměrné průhyby apod., je nutné obnovit původní únosnost konstrukce, nebo omezit její provoz, případně ji vyřadit z provozu.
Jedním z hlavních důvodů pro rekonstrukci střešní konstrukce je snížení spotřeby energie na vytápění. Tohoto požadavku je možné dosáhnout přidáním další vrstvy tepelné izolace nebo výměnou existující tepelné izolace za izolaci s lepšími tepelněizolačními vlastnostmi.
Bývalý kostel sv. Anny, dnes kulturní centrum Pražská křižovatka, je stavbou v mnoha ohledech mimořádnou. Skrývá unikátní gotický krov, který patří mezi nejcennější u nás. Je totiž jediným dochovaným krovem ze středověku a svým významem tak dalece přesahuje rámec naší republiky.
Nárůst cen za energii má stoupající tendenci. Tato skutečnost vede k hledání řešení, která povedou k úsporám energie. V České (ale i Slovenské) republice je většina rodinných domů postavena před rokem 2000 a majitelé těchto domů dnes stojí před otázkou, jak ušetřit energii. Bez zásahu do stavební konstrukce se to neobejde a s rekonstrukcí se většinou řeší i otázka zateplení existující střešní konstrukce.
Článek se zabývá zdůvodněním volby vodotěsné izolace a základním popisem rekonstrukce původní hydroizolace střech několika budov výrobního závodu Synthesia, a. s., v Pardubicích. V letech 2010 a 2011 byla provedena rekonstrukce hydroizolace střech objektu RY171, ve kterém je soustředěna výroba barviv a pigmentů a menšího stavebního objektu RY06. Rekonstrukce dalšího objektu probíhá.
Systém rekonstrukce střech s využitím pravých pálených tašek TONDACH nabízí hned několik výhod. Tradiční český výrobce dodává komplexní střešní systémy včetně všech potřebných doplňků. Díky posuvnosti tašek se nabízí možnost využití původního laťování, což značně usnadňuje pokládku a šetří čas i peníze. Pálené tašky jsou staletími prověřeným přírodním materiálem a zaručují životnost nové střechy na několik generací.
Shrnutí problematiky rekonstrukce střech včetně obecných příčin vedoucích k jejím poruchám. Článek rekapituluje známé poznatky a konfrontuje je s bezprostředními zkušenostmi výrobce z pokrývačské praxe.
Zastřešení historické části odjezdové haly Masarykova nádraží v Praze bylo v havarijním stavu a potřebovalo rekonstrukci. Dřevěné vazníky střechy byly částečně zrenovovány a částečně vyměněny. Střecha dostala také novou štřešní krytinu. Zrekonstruovaná historická hala nádraží byla slavnostně otevřena pro veřejnost na začátku prosince.
Lákadlem pro některé stavitele je plochá střecha. Jednou z jejích výhod je jednoduchá realizace, mezi další patří nižší náklady na zastřešení či různorodost jejího využití – může sloužit jako terasa, střešní zahrada či trávník. Pamatujte ale na to, že stavba každé střechy si vyžaduje individuální přístup a precizní provedení. Moderní stavební materiály v současnosti sice dokážou vyléčit neduhy plochých střech, jako je předčasné stárnutí krytiny či degradace působením povětrnostních vlivů, ale ani ty nejlepší materiály nebudou dostatečně funkční, pokud zanedbáte jejich důkladnou realizaci či údržbu střechy. Při neodborných zásazích je často potřeba přistoupit k sanaci, přičemž odstranění původního systému je velmi drahá záležitost.
Sedlová střecha je především jednou z tradic českého venkova, která dotváří známou tvář české kotliny. Taková střešní konstrukce má nejvýhodnější parametry právě v mírných a chladných podnebných pásech. Naopak v jižních zemích se častěji uplatňují střechy ploché. Kromě toho, že je nejběžnějším řešením zastřešení obytných domů, umožňuje atraktivní využití obytného podkroví. To se neobejde bez kvalitní tepelné izolace.
Technologie výstavby obloukových hal pomocí samonosných obloukových lamel se u nás začala využívat i pro renovaci plochých střech v polovině devadesátých let minulého století. Tato unikátní stavební technologie byla vyvinuta v šedesátých letech minulého století v USA.
Asi znáte tu klasifikaci plochých střech, do níž pronikl černý humor – ploché střechy se podle ní dělí na střechy, které tečou hned, a na ty, které tečou posléze. Dnes ovšem není pro tuto nadsázku opodstatnění. Poučenější, ne-li odborné veřejnosti je toto klišé již poněkud proti mysli.