Investiční skupina Penta zahájila stavbu dvou kancelářských budov u Masarykova nádraží v Praze, které navrhla zesnulá britská architektka Zaha Hadidová. Dokončení včetně úprav veřejného prostoru plánuje do poloviny roku 2023.
V minulém roce dokončila architektonická kancelář Snøhetta v centru Paříže nepřehlédnutelnou ikonu. Jedná se spíše o vizuálně atraktivní výstřelku, nebo za tvarem a vzhledem budovy stojí i něco jiného?
Nedávno modernizované sídlo společnosti Artopex budí v průmyslové čtvrti statutárního města Granby, která již zažila své lepší dny, pozornost. A je třeba říci, že zaslouženě. Jasně červené průčelí budovy vítá příchozí již zdálky. Objekt získal novou fasádou z panelů v odstínech šedé mladistvou tvář, červený vstupní blok je osvěžujícím akcentem. Cílem celkové rekonstrukce bylo optimalizovat provoz budovy tak, aby vzniklo příjemné pracovní prostředí.
Jeden z výrobních závodů obuvnického impéria Baťa se nachází v kanadském městě Batawa, vzdáleného 175 km východně od Toronta. Město na řece Trent v provincii Ontario bylo založeno v roce 1939 pod patronací Tomáše Bati, syna Tomáše Bati, slavného zakladatele obuvnického koncernu ve Zlíně. Tomáš Baťa jr. se do Kanady vystěhoval z rodného Československa a Batawa byla vlastně jakousi náhradou baťovského Zlína.
Když v roce 2007 společnost ČSOB otevřela první budovu nového sídla v pražských Radlicích navrženou architektem Josefem Pleskotem, jednalo se ve své době o unikátní přístup z pohledu udržitelnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí. O dvanáct let později se architektům Markovi a Štěpánovi Chalupovým podařilo s respektem a přitom progresivně navrhnout a realizovat rozšířenou centrálu stejné banky. Ta představuje vzácný a obdivuhodný příklad architektury, která se skutečně propojuje s okolní krajinou, vytváří komfortní prostředí pro své zaměstnance a může se pochlubit energeticky šetrným provozem.
Rekonstrukce, reforma, konverze, určité přetvoření průmyslových staveb, které již ztratily svou původní funkci, na objekty s novým účelem, vycházejícím ze společenské poptávky, jsou dnes velmi ceněné. A nemusí jít pouze o klasické lofty, stále častěji se mění i na společenská nebo kulturní centra. Tak, jako starý brněnský lihovar.
Pražská budova The Flow Building na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice je zkolaudovaná. Některé kanceláře v horních patrech už užívají první nájemníci, tři patra obchodů by se měla stavebně dokončit zřejmě během podzimu.
Firemní kultura vyjadřuje mínění či přesvědčení většiny zaměstnanců o tom, co je či není správné a jaké přístupy a chování jsou vhodné nebo nepřijatelné. Jestliže se s firemní kulturou zaměstnanci ztotožňují, roste pracovní výkonnost a úspěšnost. Roli zde hraje mnoho faktorů, kromě jiných i prostředí, v němž se zaměstnanci pohybují. Na ně vsadili v projektu INNO–SPACE ve společnosti ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi.
Poptávka po kancelářských prostorách v Praze od roku 2017 pomalu klesá, i loňský rok přinesl její ochlazení. Firmy se méně stěhují či rozšiřují, stále více jich zůstává v dosavadních prostorách.
Na místě několika ocelových hal v rychle se proměňujících Holešovicích má vzniknout komplex Astrid Garden kombinující obytné a kancelářské budovy. Projekt je rozdělen na dvě etapy – obytné domy ve vnitrobloku, jejichž dokončení je plánováno na rok 2023, má od ruchu ulice oddělovat kancelářský areál Astrid Office, který by měl být dokončen v první polovině 2021.
Architektonický návrh dvou multifunkčních věží vycházel ze specifického rytmu urbanismu v okolí Evropské třídy.
Umístění stavebních investic v České republice se řídí podle několika hlavních externalit. ČR je rozlohou malý stát se silným centralistickým uspořádáním. To se týká jak státní (veřejné) správy, jejíž prakticky všechny výkonné orgány sídlí v hlavním městě Praze, tak dopravní infrastruktury.
Konec roku 2019, ve kterém byly dokončeny velké administrativní areály Harfa Office Center, Telehouse a SmichOFF, předznamenává trend pro rok 2020, v kterém má být v Praze otevřeno 19 projektů, což je dlouhodobě rekordní počet.
Nové kancelářské budovy nejsou u nás zvlášť oblíbeným druhem typologie u laické, ale ani u odborné veřejnosti a nic na tom nemění ani argumentace, že se mimo jiné jedná o náhradu pracovních příležitostí z bývalých průmyslových čtvrtí, jako byly například Smíchov, Vysočany a je i Libeň. Kancelářské budovy ale při splnění určitých urbanistických předpokladů mohou být normálním městotvorným prvkem s městským parterem a některé z nich je v budoucnosti poměrně jednoduché změnit na bytové a další funkce.
Zajímavým doplňkem do karlínské revitalizace je budova, která se odlišuje od obvyklých pravoúhlých tvarů vycházejících z blokové struktury této čtvrti. Blízkost vlnícího se svahu Vítkova dodala architektům odvahu a v těsné blízkosti železničních kolejí a této zelené hranice Karlína vznikla organicky tvarovaná stavba nazvaná Butterfly.